Nemovitost má mít jen jednoho vlastníka. Co hrozí u spoluvlastnictví?

Názor
Spoluvlastnictví často funguje v rámci rodiny, kdy například může být cestou, jak pořídit nemovitost za nižší náklady. Většinou ale vzniká spíše „nedobrovolně“ v rámci dědického řízení. Příklady z praxe přitom ukazují, že hrozí i možnost, kdy jeden ze spoluvlastníků o svůj podíl přijde. Podle by nemovitost měla mít ideálně pouze jednoho vlastníka.
I když se spoluvlastnictví z počátku nemusí jevit jako problémové, je poměrně časté, že po určité době dochází mezi spoluvlastníky k názorovým střetům. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Proto je dobré vyřešit právní ochranu majetku včas a spoluvlastnictví vypořádat, nebo alespoň pečlivě smluvně upravit pravidla jeho fungování, a tím předcházet problémům. Ještě lepší je pak spoluvlastnictví předejít úplně například sepsáním závěti. Právě spoluvlastnictví dědiců totiž mnohdy vyvolává spory.

I když se spoluvlastnictví z počátku nemusí jevit jako problémové, je poměrně časté, že po určité době dochází mezi spoluvlastníky k názorovým střetům. Ty se v případě nemovitostí zpravidla týkají způsobu jejího užívání a péče o ni, nutných či naopak zbytečných investic. Často to pak poškodí i mezilidské vztahy uvnitř celé rodiny.

Výlučný vlastník se svým vlastnictvím může v mezích stanovených právním řádem nakládat libovolně, zatímco spoluvlastník je omezen právy každého dalšího spoluvlastníka věci. Při spoluvlastnictví rozhodují spoluvlastníci podle velikosti svých podílů.

O běžné správě rozhodují většinou hlasů, při rozhodování o významných záležitostech – jako je například zlepšení stavu nemovitosti či změny způsobu jejího užívání – je pak třeba dvou třetin hlasů. Ve výjimečných případech (zatížení společné věci, dlouhodobé omezení práv spoluvlastníků, pozn. aut.) je pak dokonce vyžadována jednomyslnost spoluvlastníků.

PSALI JSME:
Pozor na spoluvlastnictví nemovitosti v rámci rodiny

Je obrovské riziko, že se spoluvlastníci na správě nedohodnou. Budete-li tak například jedním ze tří spoluvlastníků nemovitosti, kde každý bude mít stejný třetinový podíl, a budete mít v úmyslu tuto nemovitosti pronajímat, ostatní spoluvlastníci vás jednoduše zablokují.

Spoluvlastnictví přitom často vzniká v důsledku úmrtí člověka. Tehdy jeho dědicové vstupují do role spoluvlastníků tím, že dědí část nemovitosti. Dědici potom musí řešit vzájemné spory, co s nemovitostí udělají dál.

Přitom by stačilo těmto situacím předcházet – v rámci právní ochrany majetku je vhodné zejména nemovitosti striktně odkázat jen jedinému dědici, anebo stanovit pravidla, jak mají dědici nemovitost spoluvlastnit a zejména pak co dělat v případě sporu.

Dalším rizikem je i tzv. solidarita spoluvlastníků. Přestože o správě a nakládání s nemovitostí se rozhoduje zpravidla většinou hlasů, z právních jednání jsou spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Věřitel má dokonce právo svou pohledávku vymáhat po kterémkoli z nich.

PSALI JSME:
Konec absurdního předkupního práva na nemovitosti

Může tak docházet k situacím, kdy například většinoví spoluvlastníci odhlasují modernizaci domu a její náklady budou hradit všichni – i ti, kteří s modernizací nesouhlasili, nebo vznikne dlouhý a nákladný soudní spor.

Rizikové je i případné zrušení spoluvlastnictví nebo rozdělení společné věci, pokud se spoluvlastníci nedohodnou. Což se často stává. V takovém případě rozhodne opět soud na návrh některého ze spoluvlastníků.

Podobným situacím je třeba včas předejít. Ideální je sepsat závěť tak, aby ke spoluvlastnictví dědiců vůbec nedošlo. Pokud už ale při dědění vznikne, umožňuje občanský zákoník snadné vypořádání vztahů. Po dobu šesti měsíců od vzniku spoluvlastnictví mají spoluvlastníci ke svým podílům předkupní právo. Po jejich uplynutí toto právo ztrácí.

Autor je advokát z AK Polverini Strnad
(redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Šest základních pravidel, jak správně zajistit právní ochranu svého majetku

Zavřít reklamu ×
  1. Toto je zbytečná starost p.advokáta. Po roky existuje, že např .rodič jiný majetek kromě nemovitosti nemá a proto ji odkáže dvěma dětem. Je potom na nich, zda se domluví nebo ne. Zpravidla to bývá tak, že jeden spoluvlastník nemá peníze na vyplacení druhého. A advokáti mají práci . Vžijte se do situace, že by rodič odkázal nemovitost jen jednomu dítěti. To zpravidla neudělá, aby jedno ze svých dětí poškodil. Kdyby to udělal, tak spolu sourozenci “ nebudou mluvit “ od uveřejnění závěti. V druhém případě , až nastane situace, kdy se nedomluví. Ať to tak funguje dál.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Právo

Obral vás kamarád? Bojujte!

Už se vám stalo, že se na váš úkor někdo jiný obohatil? Nemuselo jít o krádež, podvod či jiný úmyslný trestný čin, dokonce ani nešťastnou shodu okolností, a přesto jste přišli o peníze? Prostě jste se snažili někomu …

Chodče, při mrazech na chodník nelez!

Je týden před Vánoci a paní Vendula vyráží z bytu pro poslední dárky pro vnoučata. Dojde však sotva do poloviny obvyklé trasy k metru a sen o poklidných Vánocích se jí rozplyne. Pád na namrzlém chodníku v první …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB