Jedním z významných kroků, které k tomu směřují, je zpřísnění pravidel pro podlimitní emise s objemem do jednoho milionu eur a rozšíření okruhu informací, které musí emitenti v podmínkách emise zveřejnit.
Zatímco podle stávajícího zákona se informace povinně zveřejňované v podmínkách emise vztahovaly zejména k vlastní emisi, nově budou poskytovat mnohem více údajů i k profilu, finančním výsledkům a podnikatelskému záměru emitenta.
Podle novely budou muset emitenti i v případě podlimitních emisí zveřejnit hlavní předmět podnikání a účel využití prostředků, výši minimální investice, celkový objem emise nebo informace k osobám z vrcholného vedení společnosti s jejich relevantními zkušenostmi a praxí.
Dalšími povinně zveřejňovanými údaji budou výroční zprávy a účetní závěrky i s případnou zprávou auditora za poslední dvě účetní období včetně konsolidovaných čísel holdingu a ručitelů, stejně jako plánovaný poměr cizích zdrojů k vlastnímu kapitálu do dvanácti měsíců před datem splatnosti.
Okruh povinných údajů vychází ze Scorecardu korporátních dluhopisů, který zveřejňuje ministerstvo financí a který umožňuje investorům lépe posoudit parametry a případná rizika emisí.
Původní znění zákona bylo zvlášť v případě podlimitních emisí velmi benevolentní a získat informace nezbytné pro správné rozhodnutí bylo občas složité nejen pro příležitostné investory, ale i pro finanční a investiční poradce.
Za nejzásadnější posuny, které novela v tomto směru přináší, považuji povinné zveřejňování výroční zprávy nebo účetní uzávěrky emitenta, holdingu a ručitele, prokazování historie emitenta a povinnost uvádět, zda a jakým způsobem je emise zajištěna.
Není tajemstvím, že ustanovení zákona o účetnictví, podle kterého jsou firmy povinny zveřejňovat ve sbírce listin výroční zprávy nebo účetní závěrky, se často nedodržuje. Pro investora, který o dluhopisech uvažuje, jsou přitom finanční výkazy zcela zásadní, aby mohl zhodnotit bonitu a zadluženost emitenta, posoudit rizikovost bondů a schopnost emitenta závazky splatit.
Při analýze je důležité poznat, zda nejde o novou, neprověřenou společnost bez prokazatelných výsledků nebo o firmu, zjevně účelově založenou pro financování v rámci holdingu. Na druhé straně novela, která by měla nabýt účinnosti od 1. ledna 2024, některá pravidla uvolňuje a umožňuje pružnější vztahy mezi emitentem a investory.
Ke změnám administrativního či technického charakteru, stejně jako ke změnám, které nemají negativní dopady na postavení a zájmy majitelů, již nebude nutné svolávat schůzi vlastníků, nově zákon umožní také hlasování per rollam.
Práva investorů chrání ustanovení, na jehož základě může majitel bondů, který na schůzi vlastníků hlasoval proti změně zásadní povahy, požádat o předčasné splacení hodnoty dluhopisu včetně poměrné části výnosu nebo o odkup dluhopisu za tržní cenu.
Jak vyplývá z údajů Srovnávače dluhopisů, firmy vydaly mezi lednem 2022 a červnem 2023 celkem 886 emisí korporátních dluhopisů v objemu 90,4 miliardy korun. Na nadlimitní emise přes 1 000 000 eur připadalo více než 92 procent objemu emisí (83,5 mld. Kč), zatímco na podlimitní emise necelých devět procent (6,9 mld. Kč).
Dluhopisy zvolilo jako nástroj financování 596 firem. V insolvenci se v tomto období ocitlo deset firem (1,7 %), které vydaly 35 emisí (4,0 %) v objemu 3,2 miliardy korun (3,6 %).
Přísnější pravidla prospějí přehlednosti a transparentnosti trhu s dluhopisy. Pro posouzení míry rizika potřebují investoři vědět, kdo a za jakým účelem dluhopisy vydává, jaké výsledky za ním stojí a zda a jakým způsobem jsou jeho dluhopisy zajištěny, což je okruh informací, který novela rozšiřuje i na menší emise. Plnění těchto podmínek bude kontrolováno a v případě porušení povinností sankcionováno Českou národní bankou.
Autor je hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group
(Redakčně upraveno)
