Odbory si spletly koronavirus s živou vodou. Žádají výrazné navýšení minimální mzdy

Názor
Podle odborářů je koronavirus tuzemské ekonomice zjevně živou vodou. Žádají totiž takové navýšení minimální mzdy, jaké nebylo běžné ani v době uplynulých let prosperity. Nyní tedy odboráři zjevně míní, že prosperita je v době koronaviru ještě výraznější, takže si mohou dovolit žádat víc.
Odbory od příštího roku žádají navýšení minimální mzdy z nynější úrovně 14 600 korun na rovných 16 000 korun. Foto: FAEI.cz

Ekonomiku ale bohužel neskrápí žádná „živá voda“, jak by se mohlo zdát z odborářských požadavků, nýbrž dluh. Dluhem celá země hasí krizi, která by v důsledku koronavirové nákazy jinak již dávno vzplála. Dluhové hašení ukolébává nejvíce snad právě odboráře, což je na pováženou. Kdy jindy než v této náročné době by měli demonstrovat svůj soucit s tou částí společnosti, jež není odborově organizována.

Odbory od příštího roku žádají navýšení minimální mzdy z nynější úrovně 14 600 korun na rovných 16 000 korun. To by byl nárůst o 9,6 procenta. Přitom letos v lednu vzrostla minimální mzda z úrovně 13 350 korun, tedy o 9,4 procenta. Loni v lednu zase minimální mzda stoupla z hodnoty roku 2018, která činila 12 200 korun, tedy rovněž o 9,4 procenta.

Přitom v důsledku koronavirové krize platí nyní – v rámci programu Antivirus – stát část mzdy takřka 800 tisícům zaměstnanců soukromé sféry. Na dluh. Tento program podstatnou měrou pomáhá udržovat zaměstnanost v ekonomice. A zdání, že se jí daří.

PSALI JSME:
V roce 2019 si platově nejvíce polepšil učitel, nejméně horník

Jenže už ke konci tohoto roku tento program bude nejspíše minulostí. Lze tak předpokládat, že v posledním letošním čtvrtletí a v roce příštím budou muset zaměstnavatelé výrazně propouštět, neboť jim již stát nebude na mzdu zaměstnanců přispívat zdaleka tak velkoryse jako nyní.

Právě na přelomu roku se tedy zaměstnavatelé budou rozhodovat, kolik lidí propustí. A přesně v té době má podle odborářů vstoupit v platnost nová úroveň minimální mzdy, navýšená meziročně výrazněji než v době prosperity, tedy než v lednu 2020 nebo než v lednu 2019. S výjimkou let 2017 a 2018 se od počátku milénia nikdy minimální mzda nenavyšovala meziročně tak výrazně, jak to pro příští rok žádají odboráři.

Během minulé krize byla dokonce minimální mzda „zmrazena“ na úroveň osm tisíc korun, a to po poměrné dlouhé období od ledna 2007 do léta 2013. I její nárůst po tomto dlouhém období stagnace, ten se srpna 2013 a pak z ledna 2015, byla však nižší, než jaký nyní – z roku na rok – žádají odboráři, když činil 6,3 % resp. 8,2 procenta.

PSALI JSME:
Minimální mzda rozděluje Evropskou unii

Přesto všechno se odbory z jistého úhlu pohledu ještě „drží při zdi“. Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž v rámci novelizace zákoníku práce navrhuje, aby minimální mzda trvale představovala polovinu průměrné mzdy z předloňského roku, tedy zpravidla zhruba 45 až 47 aktuální průměrné mzdy.

Podle předpokladu ministerstva by tak již v příštím roce měla minimální mzda činit 17 100 korun. Paradoxně tak v době krize a největší ekonomické tísně minimálně za poslední zhruba desetiletí by se tak minimální mzda navýšila o 17,1 procenta, absolutně nejvýrazněji ze všech jejích navýšení od roku 2000.

Takový krok by zřejmě jen uspíšil a umocnil propouštění, které ekonomiku na přelomu roku v poměrně rozsáhlé míře čeká tak jako tak. Takže ministerstvo práce a sociálních věcí s odbory za zády by tím do značné míry pošlapaly současnou snahu vlády, resp. tedy snahu daňového poplatníka, neboť vláda žádné peníze nevydělává. A sice snahu o to, zachránit nyní, v době koronavirové krize, v rámci solidarity s postiženými spoluobčany co možná nejvíce pracovních míst.

Autor je hlavní ekonom Czech Fund a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Berete plat, nebo mzdu? Anebo to neřešíte?

×
  1. Když je hrubka přímo v nadpisu, jak můžu věřit správnosti informací uvedených v článku samotném, když si to po sobě autor ani nepřečte? Odbory jsou neživé, i když jejich členové nějakou formu života představují.

  2. Milý pane Kovanda
    Takže ekonomiku evidentně chtějí zničit i v Německu a na Slovesku kde navrhují daleko vyšší zvýšení minimální mzdy!!!!!!!Na Slovesku s o 1/3 nižším HDP NAVRHUJE sama vláda MINIMÁLNÍ MZDU 16200 V Polsku má být 16800 zdá se vám to normální aby my s o 1/3 vyšším výkonem ekonomiky než má Polsko a Slovensko mělo nižší minimální mzdu?Než začnete psát o vysoké minimální mzdě, tak vám doporučuji z takové minimální mzdy alespon půl roku žít a platiti nájam 12000 až 15000

  3. Německá minimální mzda je navýši naší střední a ceny přibližně stejné. Táži se tedy odborníku proč jim ekonomika roste?Vyšší mzda =vyšší tržby i pro drobné podnikatele a nejen pro vývozce a dceřiné firmy odvádějící matkám miliardy a tlak na udržení co nejvyššího kurzu eura zdrazujici život občanům Čr.Rovnež stát by zvýšil své příjmy ze zdravotního a sociálního pojištění =rovná se růst zdravotní péče a sociálních služeb.

  4. A propo zkuste experiment a žít v libovolném městě či obci tři měsíce z minimální mzdy a pak třeba budete mít ke skupinám příjmově níže více empatie

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Zaměstnanci se mají hůře. Mzdy reálně klesají

Mzdy za druhý kvartál letošního roku podle Českého statistického úřadu sice v nominálním vyjádření meziročně vzrostly o půl procenta, ale ve skutečnosti po zohlednění inflace o 2,5 % poklesly. 

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB
Rolovat nahoru