Další zvýšení úrokových sazeb ČNB se dalo čekat, jelikož dosavadní vývoj téměř všech ekonomických ukazatelů překonal její listopadovou prognózu. Inflace byla v prosinci oproti prognóze centrální banky o celý procentní bod vyšší, když činila 6,6 procenta.
Lépe se ve druhém loňském pololetí dařilo i ekonomice, což se odráželo v rychlejším růstu mezd a nižší nezaměstnanosti. Vyšší byla také inflace dovážená ze zahraničí, ke které přispěla slabší koruna. Ta byla ve čtvrtém čtvrtletí oproti euru v průměru o 1,5 procenta slabší, než ČNB čekala.
Sama centrální banka již v předstihu další zvyšování úrokových sazeb avizovala. Ať už to bylo vyjádřeními jednotlivých členů bankovní rady, či zveřejněním svého odhadu lednové a únorové inflace, a to zcela netradičně ještě před vydáním nové prognózy.
Podle ČNB by inflace měla v lednu vzrůst na 9,2 procenta a v únoru dále zrychlit na 9,6 procenta, zatímco ve své listopadové prognóze předpovídala inflaci v prvním letošním čtvrtletí kolem sedmi procent.
Naše prognóza přitom očekává 9,6 procenta již v lednu a po celé první pololetí letošního roku by se měl růst spotřebitelských cen pohybovat poblíž deseti procent. Za celý letošní rok očekáváme inflaci v průměrné výši 8,8 procenta.
Zásadním problém pro ČNB je to, že rychlý růst spotřebitelských cen je stále více patrný také na inflačních očekáváních. Podle prosincového setření centrální banky očekávají nefinanční podniky v horizontu jednoho roku inflaci ve výši 4,4 procenta a v horizontu tří let 4,2 procenta.
Přitom o čtvrtletí dříve to bylo 3,4, respektive 3,6 procenta. Tak či onak je to však výrazně nad dvouprocentním cílem ČNB. Z tohoto úhlu pohledu tak už vůbec nejde o to, jak velká část tuzemské inflace je dána externími vlivy.
Úrokové sazby se však již zřejmě přiblížily svému vrcholu. Toho by podle nás měly dosáhnout letos na jaře ve výši pěti procent. To je výrazně více, než ukazovala listopadová prognóza ČNB, která čekala jejich vrchol mírně nad třemi procenty.
Na konci letošního roku by však podle nás mohla centrální banka začít sazby opět snižovat zpět ke 2,5 procentům, jejichž dosažení čekáme v první polovině příštího roku. V druhé polovině letošního roku bude totiž podle nás docházet k významnému zmírňování inflačních tlaků.
K němu by měly mimo jiné přispět lépe fungující dodavatelské řetězce. Mírné zlepšení v tomto směru již nyní pozorujeme. V případě, že by sazby zůstaly takto vysoko, mohlo by se naopak stát, že ČNB v dalších letech inflační cíl podstřelí.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
