To, že nakonec produkce za celou eurozónu dopadne oproti původním odhadům lépe, bylo již zřejmé po zveřejnění údajů pro jednotlivé členské státy. Za červnovým růstem přitom stál především vývoj v Irsku, kde běžně velmi volatilní data ukazují na zvýšení průmyslové produkce o výrazných 13,1 procenta meziměsíčně.
Ze čtyř největších ekonomik eurozóny však byla produkce meziměsíčně vyšší pouze v Itálii (o 0,5 %). V Německu, Francii a Španělsku naopak klesla, a to ve všech případech poměrně rychlým tempem kolem jednoho procenta meziměsíčně.
S pozitivním překvapením pak bylo spojeno také zveřejnění měsíčních dat z USA za červenec. Průmyslová produkce zde vzrostla meziměsíčně o jedno procento, oproti očekáváným +0,3 procenta. Celkové maloobchodní tržby pak byly meziměsíčně vyšší o 0,7 procenta (konsensus činil +0,4 %).
Růst v rámci tzv. kontrolní skupiny, která je očištěna o vliv volatilních položek a je více směrodatná z hlediska vývoje reálné spotřeby amerických domácností, dosáhl dokonce jednoho procenta (konsensus činil 0,5 %).
Poslední měsíční indikátory z reálné ekonomiky USA tak zatím bezprostřední riziko vzniku recese neindikují. Nadále ale platí to, že především předstihové ukazatele pro průmysl (evropský i americký) vykreslují pesimistický obrázek blízké budoucnosti.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
