Střídání letního a zimního času nikdo nechce. Ale musíme ho strpět

Ze soboty na neděli přecházíme z letního na zimní čas. Ve tři hodiny v noci se hodiny vrátí na druhou, takže noc bude o hodinu delší. Paradoxní je, že se střídáním dvou časů dvakrát do roka už téměř nikdo nechce, i tak ho musíme opět strpět.
Změna letního a zimního času s námi bude nejspíš ještě dlouho, i když by posouvání ručiček nejraději všichni zrušili. Ilustrační foto: Pixabay.com

Redakce FAEI.cz si prošla různé dokumenty a vyjádření expertů a politiků, z nichž jednoznačně vyplývá, že střídání času je přežitek. A že by si veřejnost přála jeden čas. Jenže zásadní problém je v tom, jestli letní, nebo zimní.

Je to už pět let, co se agentura STEM/MARK zeptala českých obyvatel, co si myslí o střídání času. S jeho zrušením už tehdy souhlasilo 70 procent lidí. Jenže pak přišel zásadní problém: Který z obou časů by občanům vyhovoval více? Celkem 44 procent by si přálo trvale letní čas a 24 procent zimní.

Už to představuje první zádrhel. Podle vědců je totiž právě zachování letního času tou nejhorší variantou. To už je prý lepší zůstat u posouvání hodinových ručiček dvakrát do roka. Ideální variantou je pro lidský organismus zimní, tedy standardní čas.

Zimní je lepší, tvrdí vědkyně

Letní čas nám posouvá světlou část dne do pozdějších hodin, proto můžeme být déle do večera aktivní. Ovšem sociální čas jsme ponechali stejný, a tak děti chodí do školy a lidé do zaměstnání stále ve stejnou denní dobu.

„V létě se to nezdá být velký problém, protože na nás sice působí světlo déle zvečera, čímž se nám naše vnitřní hodiny posouvají více do večerních hodin, ale protože jsou v našich zeměpisných šířkách velmi dlouhé dny, máme zároveň světlo brzy ráno. A ranní světlo působí obráceně, má tendenci vnitřní hodiny zase trošku předbíhat,“ řekla před časem Alena Sumová z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.

Díky tomu kombinace světla zvečera i zrána fakticky udržuje hodiny jakž takž seřízené. Problém ovšem podle vědkyně nastává v zimě, kdy se významně zkrátí světlá část dne – noci jsou dlouhé a dny krátké.

Pokud bychom natrvalo ponechali letní čas, budeme mít sice o trochu déle odpoledne světlo, ale zase ne o moc, protože dny jsou v každém případě krátké. Hlavně by se ale významně posunula ranní tma, rozednívalo by se později. Ve výsledku by nám po relativně dlouhou část roku chybělo ranní světlo.

„Jenže právě to je velice důležité pro seřízení vnitřních hodin na správnou denní dobu, zejména když má velká část populace hodiny geneticky nastavené tak, že mají spíš tendenci se zpožďovat, běží spíš pomaleji než s čtyřiadvacetihodinovou periodou,“ vysvětlila Sumová.

Vnitřní hodiny sice neslyšíme tikat, ani se díky nim nerozdrnčí budík, i tak jejich nesprávné seřízení může mít negativní dopady na lidské zdraví. Může to například přispět k rozvinutí civilizačních chorob, ale také k nižším pracovním nebo studijním výkonům.

Nejednotná Evropská unie

Rozdílný názor na zachování letního, nebo zimního času nemají pouze obyvatelé České republiky, ale celé Evropy. Je to opět už několik let, co se Evropský parlament i Evropská komise shodly, že opakované posouvání hodinových ručiček skončí. Jenže tento plán ztroskotal na tom, že se jednotlivé státy nebyly schopné dohodnout, kterému času dají přednost.

Jaký je tedy aktuální stav? Obyvatelé Evropské unie se před několika lety vyslovili v konzultacích, které uskutečnila Evropská komise, proti změnám času. Evropský parlament v roce 2019 odhlasoval zřeknutí se změn času a setrvání u jediného – zimního, anebo letního.

Každý stát si měl vybrat oblíbený čas, ačkoliv Evropská komise vybízela ke koordinaci. Rozhodnutí europarlamentu měla ještě potvrdit Rada Evropské unie (tedy ministři z členských zemí, pozn. aut.), ale za čtyři roky si na změnu času nenašla čas. Záminkou k odkládání hlasování byl nejprve brexit (vystoupení Británie z EU), pak pandemie, migrační krize a teď válka na Ukrajině.

Podle některých evropských škarohlídů jsou to ale jenom záminky, ve skutečnosti se ministři vyhýbají debatě na toto téma, protože si uvědomují, že jednání o zachování jednoho ze dvou časů může rozhádat celou unii.

Podle výsledků konzultací jsou největšími stoupenci letního času Portugalci, Kypřané a Poláci. Naopak zimní – standardní – čas si přejí mimo jiné ve Finsku, Dánsku a Nizozemsku. Česká vláda je spíše zastáncem letního času, ale předloni schválila nařízení, podle něhož se bude čas měnit i v dalších pěti letech.

Historie od první světové války

Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let minulého století.

Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců. Původně se letní čas zavedl kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. Odborníci naopak upozorňují, že převažují negativní důsledky na lidské zdraví.

Ale má také praktické dopady. Změna času ze soboty na neděli se například dotkne několika nočních dálkových spojů Českých drah a jejich partnerů – soupravy zůstanou uprostřed noci hodinu stát a odjedou až podle zimního času. „Pokud by tyto spoje nezůstaly stát, jely by po změně času ve zbytku trasy o hodinu dříve,“ uvedl v tiskové zprávě mluvčí Českých drah Petr Pošta.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 19
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
  1. Ji Jirka

    Nevím jak může někdo napsat že střídání času nikdo nechce? Já znám spoustu lidí kterým tento systém vyhovuje. Někteří lidi si neuvědomují co by obnášelo kdyby se čas neměnil, třeba že koncem června by je ráno lechtalo slunce už ve třičtvrtě na 4 a v osm by byla tma, nebo že v případě ponechání „letní“ varianty by o vánoce byla ráno tma až do devíti…. Autor by měl mluvit za sebe a ne za „veřejnost“

  2. PS Petr S.

    NIKDY bych nevolil žádnou stranu zastoupenou ve vládě, která by odhlasovala letní čas v zimě. A pindy typu „Praha a láska…“ by si mohli někam strčit

  3. va vankr

    Termín zimní čas je nesmysl, zimní jsou třebas boty, mnohonásobně horší je směnná a noční práce, protestuje někdo? Dnes, kdy i kuchyňské hodiny jsou řízené rádiem změnu našinec ani nepostřehne.

  4. se sedlacek

    a co tak napolovic???? posunout cas napevno o jednu polovinu hodiny????. Vlk by se nazral a koza zustala cela

  5. pe pechfr

    No když musíme ještě dva roky strpět tuto vládu, tak střídání času už je malina.

  6. ju juan

    Střídání letního a středoevropského času bylo jedno z mála geniálních počinů lidstva.

  7. LS Ladislav Strnad

    Tak tedy – ZIMNÍ ČAS
    Zimní čas se používá v Irsku a v Chile, v minulosti se používal též v Namibii a JEDNORÁZOVĚ BYL(!) byl použit i v Československu.
    Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé dne 21. listopadu 1946 zmocnilo zákonem č. 212/1946 Sb., o zimním čase, vládu, aby nařízením zaváděla odchylkou od středoevropského času zimní čas a určovala jeho počátek a konec. Zákon nabyl účinnosti dnem vyhlášení 27. listopadu 1946 a vláda republiky Československé pod vedením Klementa Gottwalda vydala k témuž dni a v téže částce Sbírky zákonů a nařízení republiky Československé vládní nařízení č. 213/1946 Sb., kterým zavedla zimní čas posunutý o jednu hodinu oproti středoevropskému času od 1. prosince 1946 (3:00 → 2:00 h) do 23. února 1947 (2:00 → 3:00 h) – tedy posunutí času opačným směrem, než je tomu u letního času (časový rozdíl oproti letnímu času činil 2 hodiny).
    Zákon č. 212/1946 Sb. nebyl nikdy zrušen, s československým právním řádem jej převzaly Česká republika i Slovenská republika a jejich vlády tedy stále mají platné zmocnění zimní čas zavést. Nikdy však již znovu zaveden nebyl, v zimě vždy platil standardní středoevropský čas (SEČ).
    EDIT: V noci tedy rozhodně nebudeme přecházet na Zimní čas, ale na STANDARDNÍ STŘEDOEVROPSKÝ ČAS (SEČ). To znamená na čas určený odchylkou od Greenwichského středního času (anglicky Greenwich Mean Time – GMT) +1 hodina.
    GMT je střední sluneční čas na Královské observatoři v Greenwichi v Londýně.
    Jinak se značí UTC + 0. SEČ – Standardní středoevropský čas, který se u nás rozpoutá ve dvě hodiny v noci ze soboty na neděli, se značí UTC + 1 a bude platit zase do doby, než se na jaře zruší a přejdeme na čas SELČ, tedy UTC + 2.

    • MD Milan Daníček

      Máte naprostou pravdu. „Zimní čas“ také existoval, ale jen krátce, a byl o dvě hodiny rozdílný od letního času. To již dnes téměř šestileté „rozhodování – nerozhodování“ EU je mezi letním a pravým slunečním časem, tedy SEČ.

  8. Ve Vejša

    Jak nikdo nechce , já to chci , přece nebude v létě světlo v 5 ráno a tma v 1v 19 večer .

  9. Pa Pavel

    To jsou zas keci jak vědci řeší který čas je lepší pro člověka , vždyť otáčením země vychází na východě Bulharska slunce cca o hodinu dřív a v Portugalsku o cca 2 hodiny déle . Jen rozdíl v čr je asi 20 min . Proto se nemohou státy dohodnout . Zimní čas by v Bulharsku znamenal východ slunce okolo třetí hodiny raní ! V našich končinách zimní čas vyhovuje lidem kteří po práci si dřepnou doma k telce a nechtějí být rušeni sluníčkem . Ti co mají odpolední aktivitu jsou pro letní čas . Komu by se chtělo jít na procházku do lesa nebo pracovat na zahrádce po tmě !

  10. Mi Miriam

    Nadpis mě pobouřil – jsem zastánce střídání času: pro zimní období je normální středoevropský čas příjemný a v létě také není špatný pozdější západ Slunce. Když už by měl být jeden čas, tak rozhodně normální středoevropský. Varianta, kdyby měl celý rok platit letní čas a tudíž v prosinci Slunce vycházelo až po půl deváté ráno, mě naprosto děsí.

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB