Zhoršování podmínek ve zpracovatelském průmyslu bohužel plně odpovídá očekávání, že se v letošním druhém pololetí ochladí výkon české ekonomiky jako celku a ekonomika může projít technickou recesí.
Souhrnný indikátor PMI, mapující aktivitu v tuzemském zpracovatelském průmyslu, v září klesl z úrovně 46,8 na 44,7, což je nejnižší hodnota od května 2020. Finanční trh očekával pokles celkového indikátoru PMI na úroveň 45,6.
Pod úrovní padesáti bodů, jež v tomto průzkumu vytváří kritickou hranici mezi růstem a poklesem aktivity ve zkoumaném sektoru ekonomiky, se PMI indikátor pro tuzemský zpracovatelský průmysl nachází již čtvrtý měsíc v řadě.
Na tak nízkých úrovních, na kterých se indikátor PMI aktuálně nachází, bylo hodnocení podmínek ve zpracovatelském průmyslu na jaře roku 2020, kdy se aktivita v tomto sektoru ekonomiky začala zvedat po úderu, který uštědřila první vlna pandemie koronaviru.
Dle PMI průzkumu se v tuzemském zpracovatelském průmyslu v září prohloubil pokles výroby a nových objednávek. Na výrobě ve zpracovatelském průmyslu se nepříznivě podepisují slabší objednávky a prohlubující se nejistoty v důsledku rostoucí inflace a jejího nepříznivého dopadu na kupní sílu zákazníků.
Očekávání ohledně výroby pro příštích 12 měsíců jsou dle průzkumu PMI nejslabší za více než uplynulé dva roky, když zmíněný indikátor klesl pod padesátibodovou hranici poprvé od května 2020. Růst cen energií, ale také vyšší náklady na suroviny a dopravu, vedly v září k zrychlení růstu vstupních cen v tuzemském zpracovatelském průmyslu.
V tomto prostředí rostou výrazně také prodejní ceny s tím, jak se průmysloví výrobci snaží kompenzovat si vyšší náklady. Ochlazování aktivity v tuzemském zpracovatelském průmyslu by v horizontu dalších měsíců mělo vést ke zmírňování cenových tlaků v tomto sektoru ekonomiky, otazníkem ale zůstává vývoj cen energií.
Zářijový PMI průzkum pro tuzemský zpracovatelský průmysl hlásí prohloubení poklesu aktivity v tomto sektoru ekonomiky. Zpomalení růstu či přímo pokles aktivity ve zpracovatelském průmyslu je tendence patrná u většiny evropských ekonomik.
Slabost je vnímána na straně nových zakázek a tento faktor bude nepříznivě působit na výrobu a celkové klima ve zpracovatelském sektoru i v dalších měsících.
Vedle ochlazování v průmyslu lze čekat podobný vývoj i v dalších sektorech ekonomiky, tedy v maloobchodu, ve službách a postupně také ve stavebnictví s tím, jak na zákazníky a jejich reálné příjmy nepříznivě dopadá vysoká inflace.
Po solidním prvním pololetí lze pro druhou polovinu letošního ve většině evropských zemí čekat slabší čísla o výkonu hrubého domácího produktu (HDP) a situace z pohledu tempa ekonomického růstu nebude příznivá zřejmě ani na počátku roku 2023.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
