Představitelé ČNB v posledních týdnech několikrát slovně intervenovali ve prospěch koruny, když upozornili, že její příliš slabá úroveň je přiměje ke zpomalení tempa snižování úrokových sazeb, či dokonce k jeho pozastavení. Trh nyní proto předpokládá, že ke konci letošního roku bude základní sazba nejspíše na úrovni 4,25 procenta.
Před měsícem ovšem předpokládal, že základní sazba koncem letoška bude nejspíše na úrovni 3,50 procenta. Právě toto přehodnocení sázek ohledně dalšího vývoje úrokových sazeb ČNB stojí za stabilizací kurzu koruny. Ten by koncem letoška měl činit 24,95 koruny za euro, jak nyní předpokládá trh.
Aktuální prognóza ČNB však ke konci roku předpokládá kurz 24,40 koruny za euro. Takové zpevnění však nekoresponduje zejména s vývojem sazeb v zahraničí, hlavně v eurozóně a také ve Spojených státech, kde centrální banky teprve snižování sazeb zahájí, nejspíše letos v polovině roku.
Přivírá se tak úrokový diferenciál mezi sazbami na koruně a na světových měnách, euru a dolaru, což vytváří poměrně silný tlak na oslabování koruny. Tento tlak České národní bance brání výrazněji své sazby snižovat. Očekáváme, že i na dalším zasedání přikročí ČNB k ponížení základní sazby o 0,5 procentního bodu.
Samotná inflace je na cíli ČNB. Dokonce letos znatelně „podstřeluje“ její inflační prognózu. To by samo o sobě otevíralo prostor ke snížení sazeb o 0,75 procentního bodu, nebo dokonce o celý procentní bod, avšak takovému kroku brání právě poměrně slabá koruna – slabší, než jakou by ji tuzemská centrální banka chtěla mít.
Ovšem platí také to, že nižší než očekávaná inflace umožňuje centrální bance tolerovat slabší úrovně kurzu české koruny, neboť ty zatím tedy žádný výraznější inflační tlak nevytvářejí. Je třeba však mít na zřeteli, že současné kroky centrální banky se s největší intenzitou projeví v horizontu dvanácti až osmnácti měsíců.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
