Červený kříž je v českých zemích už 155 let

Názor
Již pouhých pět let po založení Mezinárodního výboru Červeného kříže vzniká česká národní organizace této celosvětové humanitární sítě, když v září 1868 schválilo pražské místodržitelství ustavení Vlasteneckého pomocného spolku Červeného kříže pro Království české (tentýž spolek pro Markrabství moravské následoval v prosinci 1870, pozn. aut.).
Důležitá byla spolupráce s hasičskými sbory, která vyústila v provozování samaritské služby. Zdroj foto: ČCK

Dříve než u nás byly národní společnosti ustaveny jen v Belgii, Španělsku, Francii, Prusku, Itálii, Portugalsku, Švédsku, Norsku, Švýcarsku, Rakousku, Rusku a Nizozemsku a třeba v USA se tak stalo až roku 1881. Mezinárodní výbor Červeného kříže uznává Český červený kříž jako nástupce zmíněných spolků, což nás mezi dnešními 192 národními společnostmi světa řadí na významné 13. místo.

Podnětem pro ustavení stálých spolků Červeného kříže v Rakouském císařství byla – stejně jako pro vznik Červeného kříže samotného – válka, konkrétně válka prusko-rakouská v roce 1866.

Tehdy se totiž ukázala nedostatečnost rakouské vojenské zdravotnické služby i potřeba posily civilního zdravotnictví pro boj s cholerou, kterou k nám pruská armáda zavlekla. Již v roce 1866 tak byly v Čechách i na Moravě ustaveny pomocné spolky ad hoc, oficiálně mohly však znak Červeného kříže užívat až poté, co Rakousko přistoupilo k Ženevské úmluvě.

Spolky Červeného kříže v českých zemích se v duchu idejí stojících u zrodu Červeného kříže zaměřovaly na přípravu zdravotnické služby pro dobu války, dále na zdravotnické školství, kdy Červený kříž provozoval v Praze a Brně ošetřovatelskou školu, na pomoc v případě povodní či epidemií a obecnou sociální a charitativní činnost.

PSALI JSME:
Před 160 lety se zrodil Červený kříž

Důležitá byla spolupráce s hasičskými sbory, která vyústila v provozování samaritské služby (viz obrázek, pozn. aut.), předchůdkyně pozdější Zdravotní záchranné služby Československého červeného kříže (1925) a tím i dnešní Zdravotnické záchranné služby, která vzniká znárodněním sítě záchranné služby ČSČK (1952).

Významnou byla činnost Červeného kříže v době první světové války – v českých zemích jsme rozvinuli rezervní lazarety pro raněné vojáky o šesti tisících lůžkách, poskytli několik tisíc ošetřovatelek a pro zajištění přepravy raněných vojáků bylo spolu s dobrovolnými hasičskými sbory ustaveno 860 dopravních kolon, které během války přepravily přes osm milionů raněných.

Na oba vlastenecké pomocné spolky pak po válce a zániku Rakousko-Uherské monarchie navázal nově vzniklý Československý červený kříž.

Podmínky, ať již technické, materiální či společenské, se mezi léty 1868 a 2023 změnily od základu, ale naše poslání je i po 155 letech stále stejné – pomáhat v duchu principu humanity a ostatních základních principů Červeného kříže a Červeného půlměsíce všude tam, kde se vyskytuje lidské utrpení, chránit zdraví člověka a podporovat úctu k lidské bytosti.

Autor je prezident Českého červeného kříže
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Český červený kříž: Naše pomoc Ukrajině musí pokračovat, je jí třeba

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zdraví

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Dana Drábová: Nejdražší elektřina je ta, kterou si nevyrobíte doma

Rozhovor
„Myslím si, že bychom měli přemýšlet i o tom, že pod rouškou libého cíle snižování skleníkových plynů se také skrývá velmi pragmatická úvaha. Potřebujeme se zbavit závislosti na všech nepřátelských režimech, které spravují země, odkud dovážíme zejména ropu a plyn,“ říká v rozhovoru Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.