Český hrubý domácí produkt stagnuje

Zpřesněné údaje o výkonu české ekonomiky za letošní první čtvrtletí potvrdily mezičtvrtletní stagnaci hrubého domácího produktu (HDP, posun 0,0 % mezičtvrtletně, pozn. aut.), meziroční pokles HDP byl ovšem mírně prohlouben z původně uváděných 0,4 procenta na 0,5 procenta. Zároveň byl revidován růst HDP za celý rok 2022 z dosud uváděných 2,5 procenta na 2,4 procenta.
V meziročním vyjádření výrazně klesá spotřeba domácností, která je hlavním tahounem meziročního poklesu tuzemského hrubého domácího produktu. Foto: Depositphotos.com

Základní obrázek situace v české ekonomice se ale po aktuálním zpřesnění údajů o HDP za letošní první čtvrtletí nemění: V meziročním vyjádření výrazně klesá spotřeba domácností, která je hlavním tahounem meziročního poklesu HDP. V letošním prvním čtvrtletí přispěly k meziročnímu poklesu HDP také zásoby a hrubá tvorba fixního kapitálu.

Kladný příspěvek k meziročnímu výkonu HDP měl naopak zahraniční obchod a také růst vládní spotřeby. Na spotřebitele i v letošním prvním čtvrtletí nadále nepříznivě dopadala vysoká inflace, která vedla k propadu jejich reálných příjmů a vše vyústilo do poklesu spotřeby domácností jak v meziročním, tak v mezičtvrtletním vyjádření.

Zároveň byly zpřesněny statistiky národních účtů za uplynulé dva roky a celoroční růst HDP za rok 2022 je nyní hlášen na úrovni 2,4 procenta, když dosavadní údaje uváděly loňský růst HDP na úrovni 2,5 procenta.

Tahounem růstu české ekonomiky byla v loňském roce většina hlavních položek na straně výdajů: Tedy čisté exporty, vývoj stavu zásob, hrubá tvorba fixního kapitálu (tj. investiční výdaje) a také spotřeba vlády. Negativní vliv na výkon HDP měla v loňském roce klesající spotřeba domácností.

Pro letošní rok i nadále očekávám mírný celoroční růst HDP v oblasti 0,3 procenta, přičemž hlavním tahounem růstu by měl mít zahraniční obchod, zatímco spotřeba domácností bude mít negativní vliv na celoroční výkon české ekonomiky i letos.

Důležitou součástí v pondělí zveřejněných údajů za letošní první čtvrtletí jsou statistiky sektorových účtů, jež popisují situaci domácností a firem z pohledu jejich příjmů, výdajů a úspor. V případě domácností pokračuje pokles reálných příjmů, což v situaci vysoké inflace není překvapivé a spotřeba domácnostní následně klesá.

Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na jednoho obyvatele v letošním prvním čtvrtletí propadl meziročně o 9,6 procenta a v mezičtvrtletním vyjádření ztratil 1,2 procenta. Reálná spotřeba na obyvatele meziročně klesla o 7,6 procenta, mezičtvrtletní pokles reálné spotřeby činil 2,6 procenta.

Míra úspor domácností v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 1,6 procentního bodu na úroveň 17,9 procenta, mezičtvrtletně ovšem klesla o 0,6 procentního bodu a byl tak přerušen mezičtvrtletní nárůst míry úspor domácností pozorovaný v předchozích dvou čtvrtletích.

Vývoj míry úspor domácností, tedy její mezičtvrtletní pokles vykázaný za letošní první tři měsíce, není překvapivý. Na straně domácností klesly obavy z vývoje cen energií a z výhledu jejich vlastní finanční situace a domácnosti tak byly ochotny utratit část dříve naspořených finančních rezerv.

Pokles míry úspor domácností lze očekávat i do dalších čtvrtletí, což by vedlo k tomu, že se spotřeba domácností bude vyvíjet relativně lépe, než jak by naznačovaly jejich reálné příjmy.

Na straně nefinančních podniků v letošním prvním čtvrtletí míra zisku mezičtvrtletně mírně vzrostla na úroveň 48,6 procenta, v meziročním vyjádření byla vyšší o 3,1 procentního bodu. V letošním prvním čtvrtletí se míra zisku nefinančních podniků zvýšila mezičtvrtletně o 0,2 procentního bodu, podobně jako v loňském závěrečném čtvrtletí.

Z pohledu krocení inflačních tlaků v ekonomice by bylo dobrou zprávou zastavení růstu ziskových marží podniků, neboť by šlo o náznak, že strana poptávky již nechce akceptovat další výrazné nárůsty cen.

Míra investic nefinančních podniků v závěrečném čtvrtletí klesla z 28,5 procenta na 27,2 procenta. V situaci, kdy došlo k ochlazení celkového výkonu české ekonomiky vyjádřeno ukazatelem HDP, není míra poklesu investic nefinančních podniků překvapivá.

Pokud se ale potvrdí předpoklad nastartování mezičtvrtletního růstu HDP počínaje letošním druhým čtvrtletím, tak by se následně mohla vydat nahoru i míra investic nefinančních podniků.

Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB