Další dni však přinášejí jen další bolest, operaci, pobyt v nemocnici, několikatýdenní sádru a následnou rehabilitaci. Nese v tomto případě někdo za její úraz odpovědnost? A jak je to s odškodněním?
1. Povinnost udržovat chodníky schůdné mají jejich majitelé, nejčastěji tedy obce. Ty jsou také zodpovědné za případné odškodnění.
2. Pro úspěch při žádosti o odškodnění jsou nezbytné důkazy, z nichž bude bez pochyb, že k úrazu došlo vinou stavu chodníku. Výše kompenzace se odvíjí od vážnosti úrazu a zdravotních i společenských následků.
3. Pokud majitel komunikace svou odpovědnost odmítá, může se poškozený obrátit na soud.
Úraz způsobený uklouznutím na chodníku může potkat bez nadsázky kohokoli. Zatímco pražská zima bývá každoročně terčem posměchu, letos se i hlavní město dočkalo výrazně větší sněhové nadílky než „tři centimetry sněhu a u Muzea čtyři“. Pro děti ráj, pro město čas povolat do zbraně všechny, kdo mají za úkol udržovat chodníky schůdné.
Absolutní odpovědnost vlastníků
Takzvaný chodníkový zákon z roku 2009 jasně přenesl veškerou odpovědnost za úklid chodníků na majitele těchto komunikací. V naprosté většině jde o obce, ale vlastníky mohou být i soukromí majitelé, firmy, bytová družstva nebo společenství vlastníků jednotek.
Vlastník komunikace ji může svěřit do správy někomu jinému, například technickým službám, které jsou pak za údržbu odpovědné. V takovém případě s poškozeným bude nárok na odškodnění řešit tato organizace, nicméně za povinnost škodu nahradit stále ručí vlastník komunikace.
Před novelou zákona byli za stav chodníků odpovědní majitelé domů, k nimž chodníky přiléhaly. Navzdory legislativním změnám i dnes řada majitelů domů nebo jejich obyvatelé berou do rukou lopaty a hrábla zcela automaticky a o schůdnost okolí domu se starají sami.
Mimo jiné i z důvodu, že nechtějí čekat, až na ně v obecním harmonogramu dojde řada. Pořadí cest, ve kterém se při sněhu a námraze uklízejí, odpovídá jejich důležitosti, na některé tak může dojít řada až za několik dní. Anebo nikdy.
Bez důkazů to nepůjde
Jak ukazuje případ paní Venduly, pády na namrzlém chodníku mohou dopadnout i mnohem hůře než několika modřinami. V případě zdravotní či majetkové újmy je možné po majiteli komunikace požadovat odškodnění. Cesta k němu však bývá trnitá.
Abyste zvýšili své šance na odškodnění, je nutné poskytnout co nejvíce důkazů o tom, jak k úrazu došlo. A právě zde často obce nahánějí své body. V momentě, kdy je člověk v šoku, potlučený, zjišťuje škody na zdraví či majetku a případně se snaží zajistit si pomoc, nemá zpravidla myšlenky na fotodokumentaci a zajišťování svědků.
Ještě obvyklejší je situace, kdy se úraz na první pohled nejeví jako vážný a nutnost lékařského ošetření se ukáže až s odstupem. Zvlášť když nepatříte ke generaci, která si fotí každou snídani, vytáhnout telefon vás jen tak nenapadne. Bohužel pro případy, kdy požadujete kompenzaci, je předložení důkazů nezbytnou podmínkou.
Sežeňte si svědky
Jak tedy v ideálním případě postupovat? Hned po pádu si pořiďte fotodokumentaci místa a případně poškozených věcí, jako jsou telefon, hodinky nebo oblečení. Nespoléhejte na to, že později na místo naběhne někdo jiný a nafotí ho za vás, v tu dobu může být již chodník dávno posypaný, případně budou tyto důkazy zpochybněny, neboť nebyly pořízeny bezprostředně po vzniku události.
Je-li to možné, zajistěte si kontakty na přítomné svědky. Těmi se mohou stát nejen kolemjdoucí, ale například i pracovníci záchranných složek. Popis vzniku pojistné události by měl být co nejpřesnější, musí zahrnovat informace o příčině úrazu, přesné místo a čas.
Zásadní pro posouzení žádosti je pochopitelně lékařská dokumentace, popisující rozsah poranění a případné ztížení společenského uplatnění. To se netýká jen nemožnosti vykonávat pracovní povinnosti, ale promítá se do něj i společenské, volnočasové vyčlenění.
Vyčíslit je tak možné, že nemůžete trénovat na svůj závod ve veslování, účastnit se zaplaceného kurzu vyšívání, odjet na plánovanou dovolenou nebo si již nikdy nezahrajete svůj oblíbený bowling, na který chodíte každé úterý s kamarády.
Jestliže se nějaké zdravotní komplikace projeví i s odstupem času, vždy lékaře upozorněte na možnou souvislost s pádem a trvejte na uvedení do zprávy. Uschovejte si také všechny účty, které s léčbou úrazu souvisejí, typicky jízdenky, recepty apod.
Soudní spory se táhnou
Pokud na stránkách obce najdete příslušný formulář se žádostí o náhradu škody, vyplníte jej přímo. Žádost ale může být sepsána volnou formou, jen musí zahrnovat všechny relevantní informace. Obce mívají pro případ pokrytí případných úrazů zpravidla sjednané pojištění odpovědnosti.
Kdo si platí vlastní úrazové pojištění, může pochopitelně čerpat plnění v závislosti na konkrétní smlouvě. Plnění z vlastní úrazové pojistky nijak nepopírá případné odškodní od obce. Žádost je podaná, zranění stále nezahojená, pracovní neschopnost se prodlužuje, ale obec svou odpovědnost za škodu odmítá. Co s tím?
Poškozený má možnost obrátit se na soud, který případ individuálně posoudí. Mějte však na paměti, že povinnost shromáždit veškeré důkazy nese žalobce a v případě neúspěchu bude muset platit i náklady na soudní řízení, které se může táhnout řadu měsíců či let.
Na čí straně je vina?
Obce se mohou odpovědnosti za škodu zbavit v případě, že nebyla možnost nedostatky odstranit, ale chodci byli upozorněni na možné nebezpečí. Druhou argumentační cestou je tvrzení, že chodec mohl s ohledem na situaci předpokládat, že na chodníku může nebezpečí hrozit.
Ani to však automaticky neznamená, že soud návrh poškozeného odmítne. Vždy se v tomto případě posuzuje každý případ individuálně. Soud zvažuje, zda chodec udělal maximum pro to, aby úrazu předešel – tedy zda zvolil optimální trasu, rychlost chůze přizpůsobil stavu chodníku, měl na sobě vhodnou obuv či nebyl pod vlivem alkoholu.
A zároveň, zda i majitel komunikace zajistil v maximální možné míře bezpečnou schůdnost. Případné přiznání náhrady se tak odvíjí od úvahy, nakolik k nehodě přispěl majitel chodníku a nakolik chodec sám.
Podle nařízení Ústavního soudu není možné zbavit odpovědnosti vlastníka komunikace pouze s odůvodněním, že stav chodníku mohl být s ohledem na panující počasí pro chodce předvídatelný. Předvídatelnost situace by při soudním posuzování měla být jedním z hledisek, nikoli však tím jediným.
Malé chodníky bez údržby
A jak je to s cedulkou „Chodník se v zimě neudržuje“? Chodníky malého dopravního významu může obec vyčlenit z plánu zimní údržby. Pokud cestu touto informací řádně označí, chodec sem vstupuje výhradně na své riziko a v případě úrazu nemá po kom odškodnění žádat.
Nicméně i tato výjimka má své ALE. Ze silničního zákona vyplývá, že obce nemohou ze zimní údržby vyčlenit libovolnou komunikaci podle své úvahy nebo úklidových kapacit. Mohou předem určit a řádně označit jen takové, které mají malý dopravní význam.
V případě soudního řízení je tedy na posouzení soudu, zda vlastník nepostupoval v rozporu s touto zásadou. V krajních případech by se obce mohly vyvinit ze své povinnosti udržovat i ty nejfrekventovanější komunikace, pokud by je formálně správně označily. A chodci by se mohli jít klouzat. Doslova.
