Deficit českého státního rozpočtu na konci listopadu dosáhl 269,1 mld. korun

V listopadu se schodek českého státního rozpočtu, stejně jako v říjnu, prohloubil. Stát totiž neinkasoval žádné mimořádné příjmy, které v letošním druhém a třetím čtvrtletí hospodaření výrazně zlepšovaly. V září šlo zejména o první zálohu na tzv. windfall tax (WFT), v předchozích měsících pak šlo hlavně o příjmy z EU (Národní plán obnovy), nadstandardní dividendu z ČEZu a vysoké příjmy z daně z příjmů právnických osob (DPPO).
V listopadu se schodek stejně jako v říjnu prohloubil. Stát totiž neinkasoval žádné mimořádné příjmy, které v letošním druhém a třetím čtvrtletí hospodaření výrazně zlepšovaly. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Listopad tradičně nebývá spojen ani s inkasem daní, které jsou placeny čtvrtletně (např. DPPO). Proti tomu naopak zpravidla v tomto měsíci rostou běžné i kapitálové výdaje. V meziročním srovnání byl listopadový deficit v kumulaci od začátku roku menší o 68 miliard korun.

Výdaje meziročně oproti loňsku vzrostly do konce listopadu o 227,5 miliardy korun (12,9 %). Na tom se podepsaly zejména nárůst výdajů na sociální dávky (94,8 mld. Kč), pomoc domácnostem a firmám v souvislosti s vysokými cenami energií (54,5 mld. Kč), vyšší investice (32,4 mld. Kč), transfery územním rozpočtům (27,7 mld. Kč) a dražší obsluha státního dluhu (10,9 mld. Kč).

Meziroční růst příjmové strany táhnou prostředky z EU, pojistné, DPPO, ale i další mimořádné příjmy. Celkové příjmy od začátku roku byly meziročně vyšší o 295,5 miliardy korun a relativně o 20,8 procenta. K nárůstu příjmů nejvíce přispěly prostředky z EU (65,1 mld. Kč), pojistné (48,1 mld. Kč), DPPO (45,6 mld. Kč), WFT (25,8 mld. Kč), DPFO (23,9 mld. Kč), DPH (18,2 mld. Kč) a odvod z nadměrných příjmů výrobců elektřiny (17,7 mld. Kč).

Inkaso váhově druhé nejvýznamnější příjmové položky, kterou je DPH, z našeho pohledu meziročním nárůstem o 5,8 procenta nadále indikuje, že reálná spotřeba domácností zůstává výrazně utlumená. To patrně souvisí s propadem reálných mezd a přetrvávající vysokou mírou úspor. Na druhou stranu nárůst inkasa DPPO (bez WFT) meziročně o 37,5 procenta, které tak ještě před prosincovou splátkou již překročilo celoroční plán o 6,3 procenta, potvrzuje solidní ziskovost firem.

Dosavadní plnění letošního státního rozpočtu podle nás naznačuje, že schválený deficit ve výši 295 miliard korun by mohl být splněn. Přestože v prosinci hlavně vlivem sezónnosti výdajů pravděpodobně deficit dále vzroste, mohl by podle nás rok zakončit poblíž 300 miliard korun. Nárůst schodku by totiž v prosinci na druhou stranu měly tlumit mimo jiné letošní poslední splátka DPPO a rovněž záloha na WFT.

Očekáváme, že s přispěním konsolidačního balíčku, odezněním některých mimořádných podpůrných opatření a oživením domácí ekonomiky dojde v následujících letech ke snížení schodku veřejných financí viditelně pod tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Již pro rok 2024 očekáváme jeho snížení z letošních 3,6 procenta na 2,4 procenta HDP. Celkový veřejný dluh sice dále poroste, v poměru k nominálnímu hrubému domácímu produktu ale jen pozvolně.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 1
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
  1. Pe Petr

    Peníze vyhozené na Ukrajinu a na podporu podnikání v energetickém oboru(Křetínský,Komárek,Graf…)jsou peníze vyhozené oknem……

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB