Kompozitní PMI indikátor v září sice dle předběžných výsledků průzkumu vzrostl ze 46,7 na 47,1 bodu, to ovšem ale stále znamená pokles ekonomické aktivity. V metodice PMI průzkumu je úroveň padesáti bodů dělítkem mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity.
PMI průzkumy za poslední měsíce pro ekonomiku eurozóny naznačují, že HDP eurozóny může ve třetím čtvrtletí vykázat mezikvartální pokles zhruba o 0,4 procenta. Složený (kompozitní) indikátor PMI, jenž mapuje celkovou ekonomickou aktivitu v eurozóně, v září dle předběžných výsledků vzrostl ze srpnové úrovně 46,7 na úroveň 47,1, což představuje dvouměsíční maximum.
Kompozitní PMI indikátor je čtvrtý měsíc v řadě v oblasti, jež signalizuje pokles ekonomické aktivity v eurozóně a pro třetí čtvrtletí jako celek PMI indikátory naznačují mezikvartální pokles HDP eurozóny zhruba o 0,4 procenta.
Podrobnější pohled ukazuje, že PMI ve zpracovatelském průmyslu v září klesl z úrovně 43,5 na 43,4, což představuje dvouměsíční minimum (tržní odhad počítal s nárůstem na úroveň 44,0 – pozn. aut.). PMI indikátor pro zpracovatelský průmysl signalizuje, že aktivita v tomto sektoru ekonomiky i nadále prudce klesá.
PMI sub-indikátor mapující výrobu ve zpracovatelském průmyslu zůstal v září beze změny na úrovni 43,4, tedy hluboko pod úrovní padesáti bodu. V prudkém poklesu dle průzkumu PMI pokračují též nové objednávky ve zpracovatelském průmyslu.
Cenové tlaky ve zpracovatelském sektoru v září i nadále klesaly a platí tak konstatování, že vývoj ve zpracovatelském průmyslu napomáhá k odeznívání inflačních tlaků v ekonomice eurozóny. Celkový PMI indikátor pro sektor služeb v září nečekaně vzrostl z 47,9 na úroveň 48,4: Na své dvouměsíční maximum (trh očekával pokles na úroveň 47,6).
Navzdory zlepšení celkového PMI indikátoru však sektor služeb hlásí prudký pokles nových objednávek, jenž byl nejprudší v postpandemickém období, což do dalších měsíců vysílá negativní signál ohledně vývoje aktivity v tomto sektoru.
Ve službách dle průzkumu PMI pokračuje růst nákladů, inflační roli v tomto sektoru sehrávají mzdové tlaky a v poslední době také ceny pohonných hmot. Přesto byl ale růst prodejních cen v sektoru služeb letos v září nejslabší za uplynulých 25 měsíců.
Zářijový průzkum PMI naznačuje pokračování poklesu ekonomické aktivity v eurozóně. Dle signálů z PMI průzkumů by HDP eurozóny mohl za celé letošní třetí čtvrtletí vykázat mezikvartální pokles zhruba o 0,4 procenta.
Z pohledu Evropské centrální banky (ECB) a jejích úvah o dalším směřování měnové politiky může optikou PMI průzkumu přetrvávat dilema v podobě poklesu celkové ekonomické aktivity a souběžného přetrvávání inflačních tlaků v sektoru služeb v souvislosti s růstem mezd.
Přesto ale zprávy z ekonomiky eurozóny hrají do karet scénáři, v němž ECB po zářijovém zvýšení úroků již svou měnovou politiku nebude dále zpřísňovat, respektive nebude již dále zvyšovat své úrokové sazby.
Zároveň ale PMI průzkum hraje do karet scénáři, v němž ECB podrží úrokové sazby na jejich stávajícím vršku po delší dobu, tedy po několik následujících čtvrtletí, a s uvolňováním měnové politiky tedy ECB nebude spěchat.
Pro ekonomiky středoevropského regionu vysílá průzkum PMI z eurozóny negativní signály, co se týče výhledu ekonomické aktivity. Nepříznivá zůstává dle průzkumu PMI situace ve zpracovatelském průmyslu, v eurozóně jako celku a též v Německu, což pro středoevropské průmyslové výrobce a exportéry není dobrá zpráva.
Eurozóna velmi pravděpodobně vykáže za letošní třetí čtvrtletí mezikvartální pokles HDP a momentálně se zdá, že zhruba mezikvartální stagnace HDP je tím nejlepším scénářem, v nějž může eurozóna doufat pro závěrečné čtvrtletí letošního roku.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
