Eurozóna: Indikátory prudce klesají

Analýza
Zářijový PMI průzkum (index nákupních manažerů, pozn. red.) potvrzuje to, co již signalizovaly průzkumy za předchozí měsíce: Ekonomická aktivita v eurozóně prochází slabším obdobím a hrubý domácí produkt (HDP) má v letošním třetím čtvrtletí nakročeno k poklesu.
Eurozóna za letošní třetí čtvrtletí mezikvartální velmi pravděpodobně vykáže pokles hrubého domácího produktu. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Kompozitní PMI indikátor v září sice dle předběžných výsledků průzkumu vzrostl ze 46,7 na 47,1 bodu, to ovšem ale stále znamená pokles ekonomické aktivity. V metodice PMI průzkumu je úroveň padesáti bodů dělítkem mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity.

PMI průzkumy za poslední měsíce pro ekonomiku eurozóny naznačují, že HDP eurozóny může ve třetím čtvrtletí vykázat mezikvartální pokles zhruba o 0,4 procenta. Složený (kompozitní) indikátor PMI, jenž mapuje celkovou ekonomickou aktivitu v eurozóně, v září dle předběžných výsledků vzrostl ze srpnové úrovně 46,7 na úroveň 47,1, což představuje dvouměsíční maximum.

Kompozitní PMI indikátor je čtvrtý měsíc v řadě v oblasti, jež signalizuje pokles ekonomické aktivity v eurozóně a pro třetí čtvrtletí jako celek PMI indikátory naznačují mezikvartální pokles HDP eurozóny zhruba o 0,4 procenta.

Podrobnější pohled ukazuje, že PMI ve zpracovatelském průmyslu v září klesl z úrovně 43,5 na 43,4, což představuje dvouměsíční minimum (tržní odhad počítal s nárůstem na úroveň 44,0 – pozn. aut.). PMI indikátor pro zpracovatelský průmysl signalizuje, že aktivita v tomto sektoru ekonomiky i nadále prudce klesá.

PSALI JSME:
V červenci se průmysl v eurozóně významně propadl

PMI sub-indikátor mapující výrobu ve zpracovatelském průmyslu zůstal v září beze změny na úrovni 43,4, tedy hluboko pod úrovní padesáti bodu. V prudkém poklesu dle průzkumu PMI pokračují též nové objednávky ve zpracovatelském průmyslu.

Cenové tlaky ve zpracovatelském sektoru v září i nadále klesaly a platí tak konstatování, že vývoj ve zpracovatelském průmyslu napomáhá k odeznívání inflačních tlaků v ekonomice eurozóny. Celkový PMI indikátor pro sektor služeb v září nečekaně vzrostl z 47,9 na úroveň 48,4: Na své dvouměsíční maximum (trh očekával pokles na úroveň 47,6).

Navzdory zlepšení celkového PMI indikátoru však sektor služeb hlásí prudký pokles nových objednávek, jenž byl nejprudší v postpandemickém období, což do dalších měsíců vysílá negativní signál ohledně vývoje aktivity v tomto sektoru.

PSALI JSME:
Tuzemský index nákupních manažerů je už 15 měsíců pod hranicí růstu

Ve službách dle průzkumu PMI pokračuje růst nákladů, inflační roli v tomto sektoru sehrávají mzdové tlaky a v poslední době také ceny pohonných hmot. Přesto byl ale růst prodejních cen v sektoru služeb letos v září nejslabší za uplynulých 25 měsíců.

Zářijový průzkum PMI naznačuje pokračování poklesu ekonomické aktivity v eurozóně. Dle signálů z PMI průzkumů by HDP eurozóny mohl za celé letošní třetí čtvrtletí vykázat mezikvartální pokles zhruba o 0,4 procenta.

Z pohledu Evropské centrální banky (ECB) a jejích úvah o dalším směřování měnové politiky může optikou PMI průzkumu přetrvávat dilema v podobě poklesu celkové ekonomické aktivity a souběžného přetrvávání inflačních tlaků v sektoru služeb v souvislosti s růstem mezd.

Přesto ale zprávy z ekonomiky eurozóny hrají do karet scénáři, v němž ECB po zářijovém zvýšení úroků již svou měnovou politiku nebude dále zpřísňovat, respektive nebude již dále zvyšovat své úrokové sazby.

PSALI JSME:
ECB zvýšila úrokové sazby

Zároveň ale PMI průzkum hraje do karet scénáři, v němž ECB podrží úrokové sazby na jejich stávajícím vršku po delší dobu, tedy po několik následujících čtvrtletí, a s uvolňováním měnové politiky tedy ECB nebude spěchat.

Pro ekonomiky středoevropského regionu vysílá průzkum PMI z eurozóny negativní signály, co se týče výhledu ekonomické aktivity. Nepříznivá zůstává dle průzkumu PMI situace ve zpracovatelském průmyslu, v eurozóně jako celku a též v Německu, což pro středoevropské průmyslové výrobce a exportéry není dobrá zpráva.

Eurozóna velmi pravděpodobně vykáže za letošní třetí čtvrtletí mezikvartální pokles HDP a momentálně se zdá, že zhruba mezikvartální stagnace HDP je tím nejlepším scénářem, v nějž může eurozóna doufat pro závěrečné čtvrtletí letošního roku.

Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Německu i Česku hrozí deindustrializace. S vládou kancléře Scholze není spokojeno 80 procent Němců

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Neradostné vyhlídky stavebnictví pro další rok: Pokles o 2,7 procenta

Analýza
Za první tři čtvrtletí letošního roku stavební produkce v Česku meziročně klesla o 1,5 procenta a vyhlídky na další rok nejsou rovněž optimistické. Podle stavebních firem se propad stavební produkce prohloubí o 2,7 procenta. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q4/2003, kterou zpracovala analytická společnost CEEC Research a jejíž výsledky má redakce FAEI.cz k dispozici.