Experimenty, mozky a červi

Analýza
Jaká opatření snižují globální chudobu? Nobelovu cenu za ekonomii (pro puristy: Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela) získali letos Abhijit Banerjee (MIT), Esther Duflová (MIT) a Michael Kremer (Harvard), a to právě „za jejich experimentální přístup ke zmírnění globální chudoby“. Jejich hlavním příspěvkem byla syntéza tzv. rozvojové ekonomie (jak řešit problémy rozvojového světa) a ekonomie experimentální (odpovědi na otázky nalézá v experimentech).
Experimenty ve zdravotnictví například odhalily, že lidé v chudých zemích jsou výrazně citliví na cenu. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Esther Duflová je druhou ženou, která vyhrála Nobelovu cenu za ekonomii a především je zdaleka nejmladším nositelem této ceny (46 let). A ještě jedna personálie: Duflová and Banerjee jsou manželé a jsou prvním manželským párem, který vyhrál Nobelovu cenu za ekonomii (podobný kousek se povedl Marii Skłodowske-Curie a jejímu manželu Pierre Curie, ale za fyziku).

Některé oslavné články nejdou rovnou na školy a červy, ale ukazují jejich přesah i do jiných koutů ekonomie. Například paper „Population growth and technological change: one million B. C. to 1990“ napsaný Kremerem. Na lidi se můžeme dívat Malthusiánsky, tedy jako na spotřebitele, nebo rovnou jako na žaludky, které je třeba naplnit. Přitom zdroje jsou omezené. Více lidí, znamená méně všeho pro ostatní. To je jeden pohled.

PSALI JSME:
Esther Duflo je nejmladší držitelkou Nobelovy ceny za ekonomii

Druhý pohled je technologicky optimistický: Lidi jsou mozky. Více lidí, znamená více inovací, tedy více všeho pro ostatní. Kremer se rozhodl otestovat, která z těchto hypotéz je platná. A ukázal, že dlouhodobě platí, že s ekonomickým růstem se zvyšoval růst populace: „Mezi společnostmi bez možnosti technologického kontaktu, ty, které měly na začátku vyšší populaci, měly rychlejší technologické změny a vyšší růst populace.“

Jednoduše řečeno, lidi jsou mozky. Čím víc mozků, tím více inovací. Otázka, zda lidi jsou žaludky nebo mozky, opět zaznívá při návrzích na řešení klimatické změny. Můžeme se spolehnout na technologický pokrok? Nebo bychom měli drasticky omezovat spotřebu? Někde zaznívají dokonce návrhy na snížení porodnosti. Technologie a inovace ukazuje Kremer a Paul Romer, loňský laureát Nobelovy ceny souhlasí.

Jak mohou vlády motivovat inovace a vynálezy? Vlády se o to dlouhodobě snaží. Inovace jsou ale drahé. Jednou z možností takové podpory jsou patenty, které vlastně vytvoří monopolní prostředí pro inovátora a jeho vynálezy. Druhou možností jsou dotace a jiné formy peněžní podpory inovací. Kremer se zabýval možností vykupováním patentů vládou a poskytnutím patentů široké veřejnosti.

PSALI JSME:
„Být vynálezcem, to chce hlavně peníze,“ říká Václav Husák

Takový krok by totiž eliminoval monopoly, ale taky motivaci pro ostatní udělat něco podobného, jen abych dosáhl na tyto monopolní ceny, namísto toho, abych se snažil vynaleznout něco skutečně inovativního. Navíc by předchozí vynálezy po poskytnutí veřejnosti mohly obohatit jiné inovace (stát na ramenou obrů).

No jo, ale jakou cenu by měla vláda platit za nákup vynálezů? Nesmí být moc nízká, aby nedemotivovala inovace. A moc vysoká taky ne, ze zjevných důvodů. Pro řešení tohoto problému navrhl Kremer aukci vynálezů: v rámci ní by každý mohl navrhovat cenu a vítěz by získal patent na deset procent času. Zbývajících 90 % by koupila vláda za tržní cenu odvozenou z aukce a poskytla veřejnosti.

„Vykupování patentů by potenciálně zvýšilo pobídky pro originální vynálezy blízko jejich sociální hodnotě, redukoval by pobídky pro zbytečný ‚já jsem na to taky přišel´ výzkum a eliminoval by deformace způsobené monopolními cenami.“ Opět nejde jen o teoretické cvičení, ideu tohoto přístupu využívá projekt Advance Market Commitment for Vaccines, který zajistil trh pro pneumokokovou vakcínu. Tou bylo proočkováno cca 143 milionů dětí.

PSALI JSME:
Čím se zabíjíte vy? Zdravotní osvěta Čechům moc nevoní

Banerjee zase přišel teoretickým modelem stádového chování. Předpokládejme, že máme na jedné ulici naproti sobě dvě restaurace: A a B. Známe apriorní pravděpodobnost (to co víme nebo si myslíme před pozorováním daného jevu), že A je lepší restaurace s pravděpodobností 51 procent a B s pravděpodobností 49 procent. Dále lidé přicházejí postupně k restauracím, pozorují, jaké rozhodnutí udělali ostatní a pak se rozhodnou.

Vedle apriorní pravděpodobnosti také každý z nich dostal signál o tom, která restaurace je lepší. Takže když přijdou k restauraci, znají apriorní pravděpodobnost, mají signál o tom, která z nich je lepší a také pozorují, jak se rozhodli ti před nimi. Předpokládejme, že ze sta lidí 99 lidí dostalo signál, že B je lepší. Jen jeden člověk dostal informaci, že A je lepší. Hodnotu svého signálu a pozorovaného signálu z chování ostatních hodnotíme stejně.

Tak a ten jediný se signálem pro A přichází k restauracím jako první a logicky si sedne do A. Přichází druhý člověk, který zná apriorní pravděpodobnost, dostal signál, že B je lepší, ale zároveň vidí toho prvního sedět v restauraci A. Co udělá? Protože váha jeho signálu (vyber B) je stejná jako váha toho, co už sedí (v A), tak se tyto signály vyruší. A zbývá apriorní pravděpodobnost, který je pro A (51%) o fous vyšší než pro B (49%). Takže vybere taky A.

PSALI JSME:
Lidé jsou nehorázně stádní a ochotní poslouchat kohokoli, říká psychiatr Radkin Honzák

Druhá osoba se tak rozhodne bez ohledu na svůj signál. A jeho rozhodnutí tak neposkytne žádnou novou informaci třetí osobou v řadě, která právě přichází. A proto ta se taky rozhodne pro A. Takto budeme pokračovat až do sta a sto lidí bude sedět v A, ačkoliv 99 z nich mělo informaci, že B je lepší.

A to jen proto, že lidi ignorovali svůj signál, čímž způsobili negativní externality pro zbytek lidí, kteří hledali tu nejlepší restauraci, ale skončili v A. Všichni zvolili A, ačkoliv 99% signálu hovořilo pro B. 99 lidí se stalo stádem. Proto způsob distribuce informací vytváří obrovský rozdíl v tom, co se stane. První člověk, první tweet, první reakce na Facebooku, první zpráva může způsobit stádové chování v nejistém pravděpodobnostním světě.

Pojďme na experimenty. S terénními experimenty, za jejichž rozvoj dostala trojice Nobelovu cenu, začal Kremer randomizovanými studiemi v Keni, Duflo a Banerjee navázali a založili Poverty Action Lab. Testovali efektivitu různých opatření ve školství, zdravotnictví, finančnictví…

PSALI JSME:
Nobelova cena za ekonomii oceňuje boj s chudobou

Například testovali, zda lepších výsledků ve vzdělání bude dosaženo s větší dostupností učebnic, nebo když budou mít děti jídlo ve škole zdarma, pakliže jinak hladoví. Pokud se nemám z čeho učit, tak se to přece musí odrazit na mých znalostech. Pokud chodím do školy hladový, tak mi učení nepůjde.

Na obě otázky studie odpověděla záporně: Větší dostupnost učebnic ani obědy zdarma statisticky významně nezlepšily výsledky. Podotýkám v západní Keni. Další experimenty ukázaly, že primární problém v nízkopříjmových zemích není nedostatek zdrojů, ale že styl učení není adaptován na individuální potřeby žáků. V dalších experimentech (Indie) bylo například testováno, jak se odrazí na výsledcích, pokud učitel má k ruce asistenta, který pomáhá s výukou. A výsledky ukázaly, že pokud se asistent věnuje nejslabším žákům, tak se zlepší školní výsledky nejen krátkodobé, ale i střednědobé.

Problémem mnoha chudých zemí je vysoká absence učitelů, v některých oblastech se během normálního školního dne 30 % učitelů ve škole prostě neukáže. Testovali proto, zda krátkodobé kontrakty motivují učitele k lepšímu nasazení při výuce. Pro našince to může vypadat drasticky, ale ano, takové opatření vedlo k pozitivním výsledkům. Testovali, zda snížení počtu žáků na učitele bude mít pozitivní efekt. Nemělo.

PSALI JSME:
Nová data OECD potvrzují pokračující mizérii českých učitelů

Experimenty ve zdravotnictví například odhalily, že lidé v chudých zemích jsou výrazně citliví na cenu: Například v jednom experimentu testující efektivitu preventivního zdravotního programu testovali citlivost poptávky na cenu odčervovací pilulky v Keni. A zjistili, že pokud jsou pilulky zdarma, tak je 75 % rodičů svým dětem podává, pokud ale stojí jen jeden dolar, tak se procento snížilo na 18 %. Jeden dolar výrazně snižuje efektivitu preventivních programů. Zjistili také, že odčervení výrazně zlepšuje zdraví a i školní docházku a tyto pozitivní externality jsou dostatečné pro ospravedlnění plně dotovaného programu.

Obrázek ukazuje výsledky dalších experimentů s cenou na míru využívání léků nebo technologií: „Účtování poplatků dramaticky redukuje přístup k důležitým produktům pro chudé… Neexistuje žádný důkaz, že by akt placení za produkt zvýšil míru jeho používání… Získání produktu zdarma může dokonce zvýšit ochotu zaplatit za něj později.“

Při testu vakcinačních programů zjistili, že i díky nízké kvalitě služeb na klinikách a časté absenci personálu je míra proočkovanosti jen šest procent. Testovali proto, zda dostupnost mobilní kliniky tuto míru zvýší a zjistili, že ano, dokonce na trojnásobek (18 %). Ale pozor, pokud dáte rodině k vakcíně malý dárek, v tomto případě pytlík čočky, tak se míra zvýšila na 39 %.

Může to vypadat nehospodárně, ale ve skutečnosti náklady na proočkovanou osobu ve skutečnosti poklesly, navzdory nákladu na čočku. Klinika, i mobilní klinika má vysoké náklady, a pokud se očkuje jen málo dětí, tak náklady na jednu proočkovanou osobu jsou vysoké. Pokud dojde ke zdvojnásobení proočkovanosti při malých nákladech na dárek, tak průměrné náklady na jedno proočkovanou osobu ve skutečnosti nevzrostly, ale klesly.

PSALI JSME:
Češi si z klíšťat hlavu nedělají. Kolik stojí očkování a vyplatí se?

Při testování adopce technologií zjistili, že lidé v chudých zemích odkládají přechod na nové technologie, protože se hodně soustředí na dnešní problém. Opět experimenty ukázaly, že dotace mohou být úspěšné v podpoře adopce nových technologií, ale pokud jsou krátkodobé a nikoliv trvalé. Pokud jsou trvalé, tak člověk může rozhodnutí nadále odkládat na později (teď ne, ale jednou…), pokud je dočasná, tak musí akci udělat hned.

Používání hnojiv výrazně zvyšuje výnos z půdy. Takže je proto logické, že by je lidé měli používat. Ale zemědělci v Keni je moc nepoužívali. Postupnými experimenty zjišťovali, co by přimělo zemědělce hnojiva používat. Nejvíce fungovala varianta, kdy zemědělcům bylo hnojivo nabídnuto po sklizni (kdy měli méně práce) za plnou cenu s dopravou zdarma. Takové nastavení vedlo ke zvýšení používání hnojiv o třetinu. Stejného efektu bylo dosaženo i v jiné formě experimentu, ale v situaci, kdy byla sleva na hnojivo 50 %. Stejný efekt, ale rozdílný dopad na rozpočet státu nebo neziskových organizací.

U řady příkladů výše by přitom intuice nebo naše vidění světa nám mohly říkat něco jiného. Je přece lepší za očkování něco zaplatit, protože to člověka více motivuje: Tím, že se něco kupuje, tak to minimálně vytváří zdání hodnoty. Nebudu dávat žádné bonusy navíc, očkování samo o sobě je přece motivující. Pokud chci někoho motivovat ke koupi, tak mu musím dát slevu…

PSALI JSME:
Neuvěřitelné. Zemědělci stále stříkají plodiny původně bojovou látkou

Terénní experimenty, zvlášť jejich přísné nastavení (randomizace, kontrolní skupina, testování jednotlivých hypotéz) přitom ukazuje, že spoléhat se na intuici v nastavování politik, může výrazně zvyšovat náklady, snižovat efektivitu a někdy dokonce vést k opačným než zamýšleným dopadům. „Evidence based policy“ a testování různých alternativních postupů na malých vzorcích populace namísto plošného nasazování politik založených jen na ideologii nebo intuici by mělo být mantrou moderního politika!

Mimochodem, v ČR máme také výborné experimentátory, shodou okolností jsou to manželé: Julie Chytilová a Michal Bauer. V Indii zkoumali, proč jsou některé ženy trpělivější a spořivější, v Gruzii a Sieře Leone analyzovali vliv válečných událostí na sociální chování lidí, na východním Slovensku zase pozorovali, jak nakažlivá může být nesnášenlivost.

Doporučuji jejich rozhovor: „Když se lidé rozhodují sami za sebe nebo se vyskytují v prostředí, které neprojevuje nesnášenlivost, pak jiné nediskriminují. Když jsou ale v prostředí, které se chová nesnášenlivě, mají tendenci se chovat také tak. Přičemž tendence následovat chování ostatních a poškodit Roma byla asi dvakrát silnější než v případě člověka stejného etnika.“

Autor je hlavní ekonom České spořitelny
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Žijeme jako dávné civilizace před kolapsem, říká egyptolog Bárta

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Ekonomika

Česká ekonomika šlape na brzdu

Předběžný první odhad za třetí kvartál letošního roku nedopadl pro ČR nijak zvlášť lichotivě. Mezikvartální růst propadl na méně než polovinu (z 0,7 % na 0,3 %), meziročně je hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 2,5 …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Díky diplomové práci o teorii chaosu zbohatl na finančních trzích

Rozhovor
„Než jsem začal psát diplomku, neměl jsem žádné zkušenosti s obchodováním na finančních trzích,“ říká v rozhovoru Vojtěch Sadil, absolvent Fakulty managementu a ekonomiky na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Nebál se ale využít teorie chaosu a Elliottových vln v praxi, aby dokázal, že jeho teze v diplomové práci jsou správné. Během pouhých dvou týdnů pak dokázal zhodnotit investované prostředky o 20 procent.

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru