Podle statistiků za zpomalení meziročního cenového růstu může hlavně vývoj cen potravin, nealkoholických i alkoholických nápojů a tabáku. Ceny zboží úhrnem podle ČSÚ v únoru meziročně vzrostly o 0,2 procenta a ceny služeb o 5,2 procenta.
Náklady vlastnického bydlení v únoru meziročně vzrostly o rovné jedno procento. Rostou i ceny nájemného bytů (meziročně o 6,8 %), výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu (+ 4,8 %), vodného (+ 10,9 %), stočného (+ 10,5 %), elektřiny (+ 13,1 %) a tepla a teplé vody (+ 3,5 %).
Naopak ceny zemního plynu klesly 5,5 procenta a tuhých paliv o 3,7 procenta. Náklady na bydlení i energie tak stále z rodinných rozpočtů ukrajují více než před rokem. Pozitivně na snižování inflace působí ceny potravin, u kterých v únoru došlo k prohloubení cenového poklesu.
Zásadně se na tom podílela hlavně zelenina, jejíž cena z lednového růstu o 13,3 procenta přešla k únorovému poklesu o 0,1 procenta. Nejvíce zlevnila mouka (- 22,8 %), drůbeží maso (- 16,4 %), polotučné trvanlivé mléko (- 23,4 %), vejce (- 30,7 %) a cukr (- 21,1 %).
Podle předběžných výsledků vzrostl v únoru harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) v Česku meziročně o 2,2 procenta. To je pod průměrem zemí eurozóny (+ 2,6 procenta) i sousedního Německa (+ 2,7 procenta) či Slovenska (+ 3,7 procenta). Ještě v prosinci přitom bylo Česko s meziročním růstem HICP o 7,6 procenta nejhorší ze všech zemí EU.
Nižší inflace by měla přimět centrální bankéře k rychlejšímu a razantnějšímu snižování základních úrokových sazeb, které drželi nepřiměřeně dlouho na rekordních úrovních. To zcela zmrazilo hypoteční a v návaznosti na něj i realitní trh a jen ještě více zhoršilo dostupnost vlastního bydlení.
Autor je generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol
(Redakčně upraveno)
