Investiční terno. Protiinflační dluhopisy letos lidem vynesou úrok kolem 8,5 %

V pondělí zveřejněné údaje ministerstva financí k letošnímu úročení protiinflačních dluhopisů jejich zatím poslední uskutečněné, loňské emise potvrzují, že tento investiční nástroj je i letos „ternem“ a představuje jeden z vůbec nejlepších způsobů, jak se chránit před inflací.
Letošní úročení protiinflačních dluhopisů potvrzuje, že tento investiční nástroj je i letos „ternem“ a představuje jeden z vůbec nejlepších způsobů, jak se chránit před inflací. Ilustrační foto: FAEI.cz

Lidé, kteří si pořídili Dluhopisy Republiky v protiinflační variantě s datem emise 3. ledna loňského roku – tedy v historicky suverénně nejpopulárnější emisi spořicích dluhopisů –, a kteří je tedy upisovali předloni na podzim, se totiž letos dočkávají ročního výnosu zhruba 8,5 procenta.

To je totiž údaj, jenž zhruba odpovídá meziroční inflaci letos v říjnu a který tedy určuje i úrok na zmíněné emisi dluhopisů. Šlo o dosud poslední emisi těchto šestiletých dluhopisů, neboť Fialova vláda se rozhodla v jejich vydávání nepokračovat. Maximální dosažitelná úroková sazba se aktuálně u nejlépe úročených termínových vkladů v ČR pohybuje nad úrovní sedmi procent.

Termínový vklad v bance představuje srovnatelně bezpečný produkt jako státní spořicí dluhopis, pokud se vložená částka pohybuje v limitu zákonného pojištění vkladů, jímž je částka 100 tisíc eur (ta nyní odpovídá zhruba 2,53 milionu korun, pozn. aut.). Pokud je výše vkladu nad touto limitní částkou, je bezpečnější mít dané prostředky investovány prostřednictvím spořicího státního dluhopisu.

Z uvedeného srovnání plyne, že spořicí dluhopisy v protiinflační variantě jsou i letos, stejně jako loni, opravdovým investičním „ternem“. Při vysoké míře bezpečnosti totiž lidem, kteří si je pořídili, zajišťují výnos, který ze srovnatelně rizikových produktů (rozuměj: velmi málo rizikových) suverénně nejlépe vzdoruje inflaci.

Česká národní banka letošní celoroční inflaci odhaduje ve své nejnovější prognóze na 10,8 procenta. Pokud by taková opravdu byla, zmíněné úročení uvedených spořicích dluhopisů za ní tedy zaostane jen o poměrně přijatelná 2,3 procentního bodu. Výnos na Dluhopisech Republiky vydaných po 1. 1. 2021 je navíc ještě v důsledku pandemie osvobozen od daně z příjmu z výnosu.

Noví zájemci o protiinflační spořicí dluhopisy už ale mají smůlu, protože Fialova vláda se k praxi vydávání těchto protiinflačních spořicích dluhopisů vrátit nehodlá. Není se co divit, neboť na trhu si od českých i mezinárodních investorů z řad bank, fondů a dalších finančních institucí letos na šest let půjčuje průměrně za zhruba 4,6 procenta. To je v porovnání s uvedenou hodnotou 8,5 procenta zhruba výrazně nižší úrok.

Lidé si předloni na podzim pořídili v uvedené emisi protiinflační spořicí dluhopisy za zhruba 41 miliard korun. Na úrocích jim stát v rámci dané emise vyplatí za letošek zhruba 3,5 miliardy korun. Pokud by si stejnou sumu půjčil na trhu za letošní průměrnou sazbu šestiletých dluhopisů, vydal by letos na splátce úroků zhruba 1,9 miliardy.

Stát tedy na půjčování od lidí letos v rámci dané emise prodělá 1,6 miliardy korun – a tolik více zaplatí, než pokud by si běžně půjčoval na trhu. Loni takto na dané emisi prodělal dokonce 4,3 miliardy korun. Dohromady už jde o takřka šest miliard korun.

Zatímco loni státu úrok na protiinflačním dluhopisu snižoval energetický úsporný tarif, letos jej naopak zvyšoval. A tedy zvyšoval také částku, kterou letos stát na protiinflačních dluhopisech prodělává. K říjnu 2022 totiž stát zavedl energetický úsporný tarif a ke stejnému měsíci odpustil lidem a firmám poplatek z podporované zdroje energie.

Tím za pomoci statistického úřadu, jenž zvolil příhodnou metodiku, docílil optického snížení inflace, přestože dané inflační tlaky z ekonomiky nijak nevymizely. Úsporný tarif, uplatňovaný od října do prosince 2022, znamenal, že část energií místo spotřebitelů platil stát, jenž tedy platil – a stále ještě platí i letos – i poplatek za podporované zdroje.

Spotřebitelé si je zaplatí později, například v podobě vyšších daní, protože stát v zásadě trvale nemá jiné příjmy, než jsou daně poplatníků. Nicméně do statistiky spotřebitelských cen se od října do prosince 2022 počítají nižší ceny. Ponížení bylo dáno právě zavedením úsporného tarifu a odpuštěním poplatku za podporované zdroje.

Letos ovšem v meziročním srovnání dochází od října naopak k optickému navýšení inflace, neboť základnu meziročního srovnání loni v říjnu až prosinci ponížil úsporný tarif. Pokud by stát tato opatření nezavedl, činila by loňská říjnová inflace 18,6 procenta, zatímco ta letošní jen 5,8 procenta.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 1
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
  1. Petr

    Zlodějům nebudu půjčovat, vraťte co jste rozkradli!Dluhopisy nikoho nezachrání,a protiinflační nejsou ani náhodou!

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB