Stát už prodělal šest miliard korun jen na loňských lednových protiinflačních dluhopisech

V pátek zveřejněná říjnová čísla k meziroční inflaci v ČR potvrzují, že investice do spořících státních dluhopisů představuje i letos stále jeden z nejlepších způsobů, jak se před inflací chránit.
Zatímco loni státu úrok na protiinflačním dluhopisu snižoval energetický úsporný tarif, letos jej naopak zvyšoval. A tedy zvyšoval také částku, kterou letos stát na protiinflačních dluhopisech prodělává. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Lidé, kteří pořídili Dluhopisy Republiky v protiinflační variantě s datem emise 3. ledna loňského roku – tedy v historicky suverénně nejpopulárnější emisi spořících dluhopisů –, a kteří je tedy upisovali předloni na podzim, se totiž letos dočkávají ročního výnosu zhruba 8,5 procenta.

To je totiž údaj, jenž zhruba odpovídá meziroční inflaci letos v říjnu a který tedy určuje i úrok na zmíněné emisi dluhopisů. Šlo o dosud poslední emisi těchto šestiletých dluhopisů, neboť Fialova vláda rozhodla v praxi jejich vydávání nepokračovat.

Pro srovnání, maximální dosažitelná úroková sazba se momentálně u nejlépe úročených termínových vkladů v ČR pohybuje nad úrovní sedmi procent.

Termínový vklad v bance představuje srovnatelně bezpečný produkt jako státní spořící dluhopis, pokud se vložená částka pohybuje v limitu zákonného pojištění vkladů, jímž je částka 100 tisíc eur (ta nyní odpovídá zhruba 2,46 milionu korun, pozn. aut.). Pokud je výše vkladu nad touto limitní částkou, je bezpečnější mít dané prostředky investovány prostřednictvím spořícího státního dluhopisu.

Z tohoto srovnání plyne, že spořící dluhopisy v protiinflační variantě jsou i letos, jako loni, opravdovým investičním „ternem“.  Při vysoké míře bezpečnosti totiž lidem, kteří si je pořídili, zajišťují výnos, který ze srovnatelně rizikových produktů (rozuměj: velmi málo rizikových) suverénně nejlépe vzdoruje inflaci.

Česká národní banka letošní celoroční inflaci odhaduje ve své nejnovější prognóze na 10,8 procenta. Pokud by taková vskutku byla, zmíněné úročení uvedených spořících dluhopisů za ní tedy zaostane jen o poměrně přijatelné 2,3 procentního bodu. Výnos na Dluhopisech Republiky vydaných po 1. 1. 2021 je navíc ještě v důsledku pandemie osvobozen od příslušné daně, tedy od daně z příjmu z výnosu.

Noví zájemci o protiinflační spořící dluhopisy ale už mají smůlu, protože Fialova vláda se k praxi vydávání těchto protiinflačních spořících dluhopisů vrátit nehodlá.

Není se co divit, neboť na trhu si od českých i mezinárodních investorů z řad bank, fondů a dalších finančních institucí letos na šest let půjčuje průměrně za zhruba 4,6 procenta. To je v porovnání s uvedenou hodnotou 8,5 procenta zhruba bezmála dvakrát nižší úrok.

Lidé si předloni na podzim pořídili v uvedené emisi protiinflační spořící dluhopisy za zhruba 41 miliard korun. Na úrocích jim tedy stát v rámci dané emise vyplatí za letošek zhruba 3,5 miliardy korun. Pokud by se stejnou sumu půjčil na trhu za uvedenou letošní průměrnou sazbu šestiletých dluhopisů, 4,6 procenta, vydá na příslušné splátce úroků letos zhruba 1,9 miliardy.

Stát tedy na půjčování od lidí letos v rámci dané emise „prodělá“ 1,6 miliardy korun – a tolik více zaplatí, než pokud by si běžně půjčoval na trhu. Loni takto na dané emisi prodělal dokonce 4,3 miliardy korun. Dohromady už jde o takřka šest miliard korun.

Zatímco loni státu úrok na protiinflačním dluhopisu snižoval energetický úsporný tarif, letos jej naopak zvyšoval. A tedy zvyšoval také částku, kterou letos stát na protiinflačních dluhopisech prodělává.

K měsíci říjnu 2022 totiž stát zavedl energetický úsporný tarif a také ke stejnému měsíci odpustil lidem a firmám poplatek z podporované zdroje energie. Tím za pomoci statistického úřadu, jenž zvolil příhodnou metodiku, docílil optického snížení inflace, přestože dané inflační tlaky z ekonomiky nijak nevymizely.

Úsporný tarif, uplatňovaný od října do prosince 2022, znamenal, že část energií místo spotřebitelů platil stát, jenž tedy platil – a stále ještě platí i letos – i poplatek za podporované zdroje.

Spotřebitelé si je zaplatí později, například v podobě vyšších daní, protože stát v zásadě trvale nemá jiné příjmy, než jsou daně poplatníků. Nicméně do statistiky spotřebitelských cen se od října do prosince 2022 počítají nižší ceny. Ponížení bylo dáno právě zavedením úsporného tarifu a odpuštěním poplatku za podporované zdroje.

Letos ovšem v meziročním srovnání dochází od října naopak k optickému navýšení inflace, neboť základnu meziročního srovnání loni v říjnu až prosinci ponížil úsporný tarif. Pokud by stát tato opatření nezavedl, loňská říjnová inflace by činila 18,6 procenta, zatímco ta letošní jen 5,8 procenta.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB