Zklamáním roku byly zejména obiloviny, např. cena pšenice poklesnula až na nižší hodnoty než před vypuknutím krvavé války na Ukrajině. Index měřicí výkonnost hlavních komodit se za rok snížil až o 12 procent. A co by mělo ovlivňovat trhy v nadcházejícím období?
V příštích měsících očekávám, že ceny komodit budou ovlivněny zejména postupným uvolněním měnové politiky. Americká centrální banka, Fed, se chystá až na tři snížení úrokových sazeb, tedy zhruba o 75 bazických bodů.
V případě Evropské centrální banky (ECB) by mělo dojít k razantnějšímu poklesu až o 150 bazických bodů. Snižovat by se tedy měl významně úrokový diferenciál mezi eurem a dolarem. To ovlivní negativně zejména hodnotu amerického dolaru, který by již nemusel posilovat, komodity dominované v této méně by měly tedy růst.
Tématem v americkém volebním roce 2024 bude i vymáhání sankcí uvalených na Ruskou federaci. Jejich obcházení ze strany řady firem jednoznačně přispělo k nárůstu arbitráži u mnohých komodit, a tedy k jejich cenovému poklesu.
Ruská ropa Ural nebo pšenice jsou toho jasným příkladem. Světoví státníci budou chtít tamní ekonomiku oslabit; zpřísnění porušení sankcí a jejich důslednější vymáhání je velmi žádoucí.
Rovněž možné ekonomické oživení v Číně by mohlo zvýšit poptávku po komoditách. Čínská ekonomika v posledních 12 měsících spíše oslabovala, na hraně deflace se pohybuje již delší dobu. Zlepšení ekonomického růstu by měla přinést zejména fiskální stimulace ze strany vlády.
Komoditní trhy by se tedy v letošním roce mohly výrazněji odrazit, najít pevnou půdu pod nohama a přidat se ke zlatu, které v loňském roce prolomilo svoje maxima a dosáhlo u spotových cen přes 2 120 dolarů za trojskou unci.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
Autor je hlavní ekonom společnosti Argos Capital
(Redakčně upraveno)
