Odborníci upozorňují, že principy „svobodné firmy“ zdaleka nejsou aplikovatelné na všechny podniky. Tyto principy dnes v Česku využívají v převážné míře start-upy a menší společnosti, kde tento princip rozhodování a řízení dává smysl a je efektivní. Naopak u korporátních firem s přísnou hierarchií a pravidly jej najdeme jen stěží. „Svobodné principy budou fungovat v malém týmu s velkou mírou zodpovědnosti pracovníků, případně jejich odbornosti, kteří se znají a jsou si blízko. Typově jde o malé kanceláře, malá společná pracoviště, místa s vysokou přidanou hodnotou práce. Nebudou fungovat například ve výrobě, ve službách, v logistice, ve větších celcích či ve firmách s více zaměstnanci, kteří na sebe navzájem nevidí a nevidí přímo na top management,“ vysvětluje firemní sociolog Vojtěch Bednář.
Zatímco podle odborníků není přechod velké firmy na svobodné principy běžný, s opačným procesem se v praxi potkat lze. „Setkali jsme se s firmami, které přecházejí z fáze ‚demokratických‘ a úspěšných malých společností do větších celků, typicky po akvizici nadnárodním nebo i tuzemským koncernem. Jejich ‚demokratické‘ principy se v koncernu rozplývají, což není nutně na závadu, ale jde o to, aby tento proces nepoškodil zaměstnance a samotné fungování firmy,“ popisuje Bednář.
Práce v tzv. svobodné firmě rovněž není vhodná pro každého. Zaměstnanci v těchto firmách fungují velmi samostatně, aniž by jim někdo musel denně připomínat, co mají dělat. Musejí být rovněž schopni samostatného rozhodování a umět vést dialog, ať již s kolegy, či s vedením.
Tohoto modelu se drží i firmy postavené na uvedených principech. „Svobodná firma si mezi sebe nevezme každého uchazeče. Hledá stejnou krevní skupinu, lidi, co nečekají, až jim někdo snese modré z nebe. Většinou jde spíše o osobnosti, otevřenější lidi, kteří jdou právě za touto firemní kulturou,“ vysvětluje Marcela Vyskoková z personální agentury Advantage Consulting.
Jak funguje svobodná firma
1) Společný smysl a vize – Všichni ve firmě vědí, proč danou práci dělají, a dělají ji proto, že chtějí.
2) Decentralizace vedení – Na řízení celku se podílejí všichni. Každé rozhodnutí je rozhodnutí společné, nikoliv jen vedení firmy.
3) Prostor pro dialog – Každý ve firmě má možnost říci svůj názor a každý názor má stejnou váhu. Členové týmu si vzájemně poskytují zpětnou vazbu. Ta nejde jen shora dolů, ale i opačným směrem
4) Hraje se fair-play – Ve firmě se k sobě všichni chovají fér a otevřeně. Členové týmu se k sobě vzájemně chovají, jak si zaslouží, nikoliv podle toho, na jaké pozici stojí.
5) Transparentnost – Sdílení informací napříč firmou. Každý ví, jaká je firemní strategie, jaké jsou tržby, výsledky i platy ostatních členů týmu.
6) Zodpovědnost – Všichni ve firmě se chovají zodpovědně, aby svým jednáním přispěli k naplnění společných vizí a cílů.
7) Možnost volby – V rámci pracovního nasazení má každý možnost volby, jak k danému cíli dospěje. Neřeší se, kdy a kde musí daný člen týmu pracovat, pokud svou činností přispívá k naplnění společných cílů.
8) Sdílené hodnoty – Lidé ve firmě sdílejí nejen smysl a vize společnosti, ale rovněž morální a etické hodnoty obecně.
