Náhlý konec jestřábího postoje ČNB?

Analýza
Nadcházející změny v bankovní radě České národní banky (ČNB) pravděpodobně vyvolají holubičí posun v komunikaci tuzemské měnové politiky. Očekáváme, že poslední zvýšení sazeb o 75 bazických bodů v tomto cyklu zpřísňování přinese centrální banka na nadcházejícím červnovém zasedání, přičemž existuje riziko ještě výraznějšího nárůstu.
Na příštím zasedání bankovní rady, které se uskuteční jako poslední pod vedením současného guvernéra Jiřího Rusnoka se očekává, že ČNB přistoupí k dalšímu zvýšení sazeb. Ilustrační foto: FAEI.cz

Nový guvernér Aleš Michl naznačil, že poté bude pravděpodobně uplatňovat vyčkávací taktiku, což by mohlo znamenat riziko dalšího „odkotvení“ inflačních očekávání. Domácí tržní sazby přitom podle nás budou zvýšené v důsledku nárůstu rizikové prémie. Koruna by měla v nadcházejících měsících zůstat oslabená kolem 25 CZK/EUR, a to i přes podporu skrze devizové intervence ČNB a široký úrokový diferenciál.

Prezident republiky 11. května jmenoval člena bankovní rady ČNB Aleše Michla novým guvernérem s účinností od 1. července 2022 na příštích šest let. Michl nepodpořil žádné ze zvýšení sazeb během aktuálního cyklu zpřísňování měnové politiky, které započalo v červnu 2021.

Současná inflace je podle něj většinou importovaná a souvisí s přetrvávajícími problémy na straně nabídky. Momentálně je v sedmičlenné bankovní radě v menšině spolu s další holubicí Oldřichem Dědkem.

Do 1. července však bude třeba obsadit v bankovní radě další tři místa, což ponechává opatrnějšímu křídlu značný prostor pro získání většiny. Až do 1. července však neexistuje žádný pevný termín, do kterého by měl prezident jmenovat nového člena bankovní rady ČNB na místo po Jiřím Rusnokovi.

PSALI JSME:
Nový guvernér ČNB zavelí k „holubičímu“ obratu: Lidem zlevní hypotéky a zdraží dovolené

A buď znovu jmenovat stávající členy, Tomáše Nidetzkého (současný viceguvernér ČNB, pozn. aut.) a Vojtěcha Bendu, na druhé funkční období, nebo je vyměnit. Teoreticky je tak možné, že prezident počká až po příštím zasedání bankovní rady ČNB.

Na tomto zasedání, které se uskuteční 22. června jako poslední pod vedením současného guvernéra Jiřího Rusnoka očekáváme, že ČNB přistoupí k dalšímu zvýšení sazeb o 75 bazických bodů, a to především v důsledku přetrvávajících inflačních tlaků v ekonomice.

Celková inflace v dubnu zrychlila na 14,2 procenta meziročně a inflační očekávání se dále zvyšují. K tomu přispívá i široce založené domácí inflační prostředí, které odráží nejen vnější faktory, jako jsou vysoké ceny energií, ale i domácí poptávka pramenící z napjatého trhu práce (nejnižší nezaměstnanost v EU) a vysokých úspor domácností vyvolaných pandemií.

Očekáváme, že klíčová měnově-politická sazba následně bude udržována na úrovni 6,5 procenta minimálně do prvního čtvrtletí 2023, kdy může začít postupné snižování úrokových sazeb zpět směrem k politicky neutrální úrovni (kolem 3 %).

PSALI JSME:
Bankovní rada ČNB jedná spíše podle alternativního scénáře

Vzhledem k vysoké dubnové inflaci a slabší koruně ve srovnání s poslední prognózou centrální banky se domníváme, že riziko pro výhled sazeb na červnovém zasedání je nicméně vychýleno směrem k ještě vyššímu nárůstu.

Bez holubičího posunu postoje bankovní rady ČNB by současné inflační prostředí (s inflací, která překvapuje směrem vzhůru) volalo po ještě větším zvýšení sazeb v červnu a v dalších měsících, které by zhruba korespondovalo s novým základním scénářem prognózy centrální banky, kde dvoutýdenní repo sazba vrcholí blízko osmi procent v letošním druhém a třetím čtvrtletí.

Očekáváme, že zvyšování měnově-politických sazeb bude brzy ukončeno. Krátkodobé tržní úrokové sazby však zatím pravděpodobně neklesnou s ohledem na vyšší rizikovou prémii odrážející zrychlující inflaci na pozadí holubičího obratu ČNB.

Vzhledem k tomu, že očekáváme od druhého pololetí roku 2022 postupné slábnutí inflačních tlaků, může návrat k politicky neutrálním sazbám vyvolat stejný vývoj v průběhu příštího roku i u krátkodobých tržních sazeb.

PSALI JSME:
Jmenování nového guvernéra ČNB oslabilo korunu

Koruna zažila výprodej v reakci na zprávy v médiích z předminulého pátku, které spekulovaly o tom, že Michl bude vybrán, a poté na jeho skutečné jmenování. ČNB 12. května oznámila, že musí intervenovat na devizovém trhu, aby zabránila nadměrnému oslabení koruny.

Na trh tak vstoupila krátce poté, co již letos v březnu bránila korunu po ruské invazi na Ukrajinu. Zatímco březnová intervence byla velmi mírná (ČNB podle svých transakčních údajů prodala pouze 114 mil. eur), domníváme se, že současná i případná budoucí intervence může být větší.

Síla verbální intervence ČNB je totiž nyní kvůli holubičímu posunu v prostředí zrychlující inflace mnohem menší. Koruna také začala v poslední době vykazovat horší výkonnost vůči srovnatelným zemím střední a východní Evropy.

Krátkodobě může koruna zůstat slabá navzdory rekordně vysokému úrokovému diferenciálu. Přestože zůstává atraktivní optikou úrokového diferenciálu, výhled slábne. Potenciál „vyčkávací“ měnové politiky v prostředí zvýšených inflačních očekávání podkopává celkovou důvěryhodnost boje proti inflaci.

PSALI JSME:
Centrální banka tlačená inflací musí konat

Nový guvernér Michl navíc není příznivcem devizových intervencí. Je proto velmi nejisté, zda bude ČNB pokračovat v intervencích na devizovém trhu i po 1. červenci, kdy Michl usedne do guvernérského křesla. Navíc je nepravděpodobné, že by koruně v letošním roce pomohl čistý vývoz.

Reálné posílení kurzu snižuje konkurenceschopnost domácího vývozu (podobně jako nepříznivý vývoj směnných relací) a zároveň bude domácí vývoz pravděpodobně po většinu letošního roku doplácet na slabší výrobu kvůli nedostatku komponentů.

Koruna by mohla v příštím roce opět postupně posilovat. Na jedné straně se sice začne vytrácet podpora koruny ze strany úrokového diferenciálu. Ten se pomalu začne uzavírat s tím, jak porostou úrokové sazby v zahraničí, k čemuž se v příštím roce přidá i pokles domácích sazeb zpět k neutrálním úrovním.

Na druhou stranu by však měl podle našich předpokladů oslabovat americký dolar, což bude působit směrem k silnější koruně. Stejným směrem by podle nás měl postupně začít tlačit i kanál reálného posilování koruny v návaznosti na odeznění zvýšených domácích inflačních tlaků spolu s uvolněním napětí v dodavatelských řetězcích.

PSALI JSME:
ČNB intervenovala proti slabé koruně

Celkově očekáváme, že se koruna bude v příštích měsících pohybovat v poměrně širokém pásmu kolem 25 CZK/EUR a v příštím roce bude následovat její postupné posilování.

Se jmenováním nových členů bankovní rady jsou spojena výrazná rizika. Pokud by holubice získaly většinu a začaly dokonce signalizovat uvolnění měnové politiky, mohlo by to vážně poškodit důvěryhodnost ČNB. V takové situaci by pravděpodobně došlo k dalšímu tlaku na korunu a trhy by mohly zacenit potřebu mimořádné měnově-politické reakce bez ohledu na skutečnou komunikaci.

Na druhou stranu, pokud budou noví členové ochotni rozhodovat na základě predikce analytiků ČNB (nebo budou členové bankovní rady Benda a Nidetzký potvrzeni na druhé funkční období), může být zachována kontinuita a předvídatelnost dalších kroků, což by patrně opět přilákalo zahraniční investory a současná epizoda averze vůči koruně by tak byla spíše dočasná.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Tržní úrokové sazby a vládní dluhopisy

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Inflace v eurozóně pravděpodobně za vrcholem

HICP inflace v eurozóně v listopadu poklesla z říjnových 10,6 procenta meziročně na rovných deset procent. Za tržním odhadem ve výši 10,4 procenta tak mírně zaostala. Zpomalení celkové inflace šlo hlavně na vrub …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB