Svou roli pravděpodobně sehrála obava o dostatečnou ukotvenost inflačních očekávání v souvislosti s očekáváným (byť technickým, pozn. aut.) zvýšením meziroční inflace v letošním závěrečném čtvrtletí a nejistotou ohledně míry tradičního lednového přecenění zboží a služeb.
Koruna ve čtvrtek reagovala zpevněním o 0,7 procenta na 24,46 CZK/EUR. Mírně posílila ještě i v pátek (pod 24,40 CZK/EUR). Kolem těchto úrovní se pohybovala i během pátečního obchodování.
Ostatní regionální měny se vyvíjely rozdílně. Polský zlotý zůstal po celý týden víceméně beze změny (na 4,45 PLN/EUR), maďarský forint pak posílil pod hladinu 380 HUF/EUR, tedy o 1,3 procenta.
K jednacímu stolu zasedla tento týden i americká centrální banka (Fed). Ta ponechala sazby beze změny, tón byl ale mírně jestřábí. Data spíše zklamávala. Říjnový ADP report mapující nová pracovní místa v soukromém nezemědělském sektoru skončil pod očekáváním trhu (113 tis. vs 150 tis.).
Podobně dopadly i páteční Nonfarm Payrolls, které byly horší, než trh čekal (150 tis. vs 180 tis.), když zřejmě odrážely stávky v americkém autoprůmyslu. Směrem dolu byla revidována i data za září (z 336 tis. na 297 tis.). Nezaměstnanost mírně rostla (3,9 %).
Výrazně zklamal také říjnový ISM z průmyslu, když oproti září klesl o 2,3 bodu na 46,7 b. Výrazný růst produktivity práce (o 4,7 % q/q za Q3) se odrazil v poklesu jednotkových mzdových nákladů (0,8 % q/q anualizovaně) a vyzněl tak desinflačně. To vše dohromady vyústilo v oslabení dolaru vůči euru o zhruba dvě procenta na 1,07 USD/EUR.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
