A obě strany zapomínají na dost podstatný fakt, že pronájmy či ubytování, včetně služby Airbnb, přinášejí nejen snadný a rychlý přivýdělek majitelům bytů, ale také benefit pro státní kasu v podobě daní. Pravda, pokud majitelé bytů na svou daňovou povinnost nezapomínají, což se poměrně často děje.
PRONÁJEM A UBYTOVÁNÍ SE LIŠÍ
Pronajmout byt není to samé jako ubytovat hosta, a to ani z daňového hlediska. „O pronájem bytu jde, pokud pronajímatel přenechává k užívání majetek a neposkytuje nájemníkovi další služby. V rámci ubytování hostitel zajišťuje úklid, výměnu povlečení, případně stravování a podobně,“ popisuje zásadní rozdíly Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společností TaxVision a eDaně.
Příjmy z ubytovacích služeb jsou považovány za příjmy z podnikání a podléhají dani z příjmů i odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Je třeba mít živnostenské oprávnění, po dosažení ročního obratu milionu korun se registrovat k dani z přidané hodnoty a v případě plateb v hotovosti nebo kartou se podrobit elektronické evidenci tržeb.
Pokud byt pronajímá fyzická osoba, příjem z pronájmu odvodům na sociální a zdravotní pojištění nepodléhá. Platí se samozřejmě daň z příjmů, do nichž je třeba kromě nájmu započítat mj. i zálohy na služby, pokud je majitel od nájemce vybírá paušálně a na konci roku neprovede vyúčtování podle skutečné spotřeby. Na tuto položku se při vypočítávání daně často zapomíná, protože energetické či vodárenské společnosti provádějí měření a vyúčtování bez ohledu na daňové období.
HROZÍ POKUTA I PENÁLE
Je také stále mnoho pronajímatelů, kteří kromě nájmu jiný „vedlejší“ příjem nemají a domnívají se, že se na ně daňová povinnost nevztahuje nebo že uniknou pozornosti finanční správy. Riskují tak, že jim bude nejen doměřena daň ve výši 15 % i za několik let zpětně, ale navíc pravděpodobně zaplatí pokutu za pozdní podání přiznání, úrok z prodlení za pozdní úhradu daně a v případě doměřené daně ještě penále ve výši 20 % z doměřené daně.
„Daňová povinnost nevzniká pouze v případě, když celkový příjem za rok nepřesáhne 15 tisíc korun. Zaměstnanci nemají povinnost podávat přiznání, pokud jejich vedlejší příjem činí maximálně šest tisíc korun za rok,“ doplňuje Štarmanová.
Daně či odvody však nejsou jedinými povinnostmi, které plynou z pronájmu nebo poskytování ubytovacích služeb. Některá města vyžadují po hostitelích různé místní poplatky, například za rekreační pobyt, z ubytovací kapacity či lázeňské taxy. I v tomto případě je opomenutí potrestáno citelnými pokutami a navíc v případě, že jsou zahrnuty do ceny nájmu a ubytování je nutné je zahrnout do kategorie příjmů.
Na co je třeba si dát pozor při danění pronájmu či ubytovacích služeb?
- Příjmy z ubytovacích služeb jsou považovány za příjmy z podnikání a podléhají dani z příjmů i odvodům na sociální a zdravotní pojištění.
- Je třeba mít živnostenské oprávnění, po dosažení ročního obratu milionu korun se registrovat k dani z přidané hodnoty a v případě plateb v hotovosti nebo kartou se podrobit elektronické evidenci tržeb.
- Pokud byt pronajímá fyzická osoba, příjem z pronájmu odvodům na sociální a zdravotní pojištění nepodléhá.
- Platí se samozřejmě daň z příjmů, do nichž je třeba kromě nájmu započítat mj. i zálohy na služby, pokud je majitel od nájemce vybírá paušálně a na konci roku neprovede vyúčtování podle skutečné spotřeby.
- Při nesplnění daňové povinnosti hrozí doměření 15 % daně i za několik let zpětně, dále pokuta za pozdní podání přiznání, úrok z prodlení za pozdní úhradu daně a v případě doměřené daně ještě penále ve výši 20 % z doměřené daně.
- Daňová povinnost nevzniká v případě, když celkový příjem za rok nepřesáhne 15 tisíc korun. Zaměstnanci nemají povinnost podávat přiznání, pokud jejich vedlejší příjem činí maximálně šest tisíc korun za rok.
- Některá města vyžadují po hostitelích různé místní poplatky.