Typicky je to tak nástroj užitečný pro exportéry, nebo pro firmy vlastněné zahraniční mateřskou společností, které pro tuto mateřskou společnost již nyní připravují svůj reporting dle IFRS (International Financial Reporting Standards, pozn. red.), a současně pro tento účel uplatňují euro, americký dolar nebo britskou libru jako svou funkční měnu.
Pro tyto společnosti může přechod na funkční měnu v českém účetnictví představovat příležitost, jak dlouhodobě podstatně snížit kurzové riziko a zároveň zjednodušit své procesy a administrativu vzhledem k tomu, že již nebude potřeba vést dva samostatné účetní okruhy.
PSALI JSME:
Právní a daňové novinky pro rok 2024 (1): Přísnější pravidla pro kybernetickou bezpečnost
Na zavedení funkční měny pro účely účetnictví reaguje také novela zákona o daních z příjmů. Novela komplexně upravuje pravidla pro přepočty vybraných daňových atributů a kritérií daňového zákona do funkční měny.
Základ daně z příjmů budou poplatníci vypočítávat ve stejné měně, v jaké vedou účetnictví. Daňové přiznání se však i nadále bude vyplňovat v českých korunách (ministerstvo financí počítá s tím, že v budoucnu se i daňové přiznání bude vyplňovat ve funkční měně, avšak daňová správa bude muset mezitím upravit svůj informační systém, pozn. red).
Přestože řada společností možnost přechodu na funkční měnu přivítá, experti neočekávají, že by tuto možnost firmy ve velkém začaly využívat hned od začátku letošního roku, odkdy bude novela účinná.
„Přechod na funkční měnu bude vyžadovat zásah do stávajících účetních a finančních systémů, což bude často znamenat nezanedbatelnou počáteční časovou a finanční investici. Z tohoto důvodu se dá očekávat, že své rozhodnutí přestoupit na funkční měnu firmy minimálně o jeden rok odloží,“ domnívá se Miroslav Šmíd, expert PwC Česká republika na finanční reporting a kapitálové trhy.
