V meziročním srovnání jsou celková aktiva vyšší o nečekaně vysokých 11,1 procenta, což je výsledek srovnatelný až s rokem 2008, pokud tedy pomineme rok 2017, kde došlo k mimořádnému růstu aktiv vlivem devizových intervencí České národní banky.
Celkové vklady zakončily loňský rok na hodnotě 6 701 miliardy korun, tedy o 14,4 procenta výše, než byly na jeho počátku. Naprostou většinu meziročního růstu si připsaly vklady termínované, jejichž objem meziročně vzrostl o 42,7 procenta, a jejich podíl na celkových vkladech se tím zvýšil z 28 procent na 35 procent.
V porovnání s předchozími roky došlo v prosinci k nesrovnatelně nižšímu odlivu vkladů vládních institucí (-257 mld. Kč m/m), a ty tak významně přispěly k meziročnímu růstu (+325 mld. Kč r/r). V meziročním srovnání svá tempa růstu zrychlily vklady nefinančních podniků (7,5 % r/r) i obyvatelstva (7,6 % r/r).
To vše se projevilo i v objemu tzv. nad-vkladů, jejichž celková výše se udržela vysoko nad hranicí 400 miliard korun. Průměrná výše této „finanční rezervy“ se vloni u nefinančních podniků pohybovala okolo 153 miliard korun, u obyvatelstva dokonce 271 miliard korun.
V obou případech je to více než v roce 2022. Vysoká cenová hladina a nejistota budoucího vývoje po celý rok odrazovala domácnosti a firmy od přílišného utrácení a investičních aktivit. S poklesem inflace i úrokových sazeb lze v letošním roce očekávat větší ochotu k obojímu.
Celkové úvěry v posledním měsíci roku připsaly 1,3 procenta meziměsíčně a dosáhly hodnoty 4 357 miliard korun. V meziročním srovnání tempo růstu úvěrů zrychlilo z 5,8 procenta v roce 2022 na loňských sedm procent. Za celoročním nárůstem stojí segmenty nefinančních podniků a obyvatelstva v podstatě srovnatelnou měrou.
Firemní úvěry v závěru roku nabraly dech, když v posledním měsíci byly uzavřeny nové smlouvy v objemu 59 miliard korun. V celkové sumě však loňská produkce nových firemních úvěrů zaostává za tou z roku 2022 o 33 procent. Korunové úvěry vloni snížily tempo propadu jen lehce na 38 procent, nových úvěrů poskytnutých v eur bylo, po prudkém boomu v roce 2022, o 27 procent méně.
Objem hypoték se v loňském roce zvýšil o čtyři procenta, což je jen lehce pomalejší tempo než v roce 2022. Z hlediska nově uzavřených hypotečních úvěrů byla příznivější druhá polovina roku, která snížila celoroční propad na necelých 24 procent.
S poklesem tržních úrokových sazeb spolu s odbouráním obezřetnostních limitů DTI a DSTI můžeme očekávat oživení hypotečního trhu, i když vzhledem ke stále vysoké cenové hladině nemovitostí to nebude rychle a hned.
Čemu se po celý loňský rok dařilo, byly spotřebitelské úvěry. Jejich celkový objem vzrostl o 8,7 procenta, produkce čistě nových úvěrů byla v meziročním srovnání vyšší dokonce o 11 procent.
Co však je třeba vnímat jako zdvižený varovný prst, je 31% nárůst „nových“ úvěrů zařazených v kategorii Ostatní nová ujednání, která zahrnuje stávající spotřebitelské úvěry se změnou smlouvy. Může to znamenat, že domácnosti začínají mít potíže se splácením svých závazků, což by se letos mohlo odrazit ve zhoršení kvality úvěrových portfolií bank.
Autorka je analytička Raiffeisenbank
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
Rovněž jsem „ušetřil“ statisíce korun,které byly určeny na nákup novějšího auta stáří několik let. Po zjištění nových pravidel kdy auto dostanu bez velkého TP a nemám k autu žádné informace(pro případ prodeje) jsem nákup auta zamítl. Nakonec jsem za pár desítek tisíc kč nechal dát do pořádku své staré auto a dle vyjádření mého mechanika bude jezdit ještě mnoho let. Tak jsem taky přispěl na své bankovní konto půl mekounu…..