Pozitivní vývoj zaznamenaly především prosincové maloobchodní tržby. Ty v kontrolní skupině, která je důležitá z hlediska vývoje spotřeby domácností v hrubém domácím produktu (HDP), vzrostly meziměsíčně o 0,8 procenta.
Nad očekávání dopadly i pravidelné statistiky z trhu práce. Finanční trhy tak částečně zkorigovaly svá očekávání, že by americký Fed (centrální banka USA, pozn. red.) měl ke snížení sazeb přistoupit již v březnu. Do konce roku nyní zaceňují 125bodovou redukci sazeb.
Podobný vývoj byl i u evropských sazeb, kde se vyhlídky na uvolnění měnové politiky snažila tlumit řada centrálních bankéřů, včetně prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové. Ta připustila, že by k prvnímu takovémuto kroku ECB mohla přistoupit v polovině letošního roku.
V Česku byl zveřejněn prosincový vývoj cen průmyslových výrobců. Ty v prosinci meziměsíčně klesly o 0,5 procenta. S drobnou přestávkou v srpnu a září tak ceny v průmyslu setrvale klesají již od února loňského roku.
Z centrálních bankéřů promluvila tento týden viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová. Ta zopakovala, že na nadcházejících zasedáních očekává pokračování snižování úrokových sazeb. Rozsah uvolnění měnové politiky bude podle ní záviset na tempu dezinflace.
Sentiment tento týden regionálním měnám nepřál. Všechny ztrácely, a to včetně české koruny. Ta oslabila až k úrovním okolo 24,82 CZK/EUR. V závěru týdne své ztráty nicméně částečně zkorigovala a její kurz se pohyboval kolem 24,77 CZK/EUR.
Podobný osud postihl i maďarský forint a polský zlotý. Obě měny v průběhu týdne oslabovaly, v pátek se však snažily ztráty umazávat. Polský zlotý se z výšin okolo 4,41 PLN/EUR vrátil na 4,37 PLN/EUR, maďarský forint z hladiny 383,5 HUF/EUR na 381,9 HUF/EUR.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
