Mírnější inflace v očích trhu může poněkud oddálit první zvýšení základní úrokové sazby České národní banky (ČNB) po pandemii, což snižuje atraktivitu české měny.
Žádné výraznější oslabení koruny ale z tohoto důvodu čekat nelze. Inflace totiž stále předčí předpoklad centrální banky z její stále aktuální prognózy, která pro březen počítá pouze s dvouprocentním meziročním nárůstem hladiny spotřebitelských cen.
Klíčovým důvodem rychlejší inflace, než jakou předpokládala ČNB, je vývoj cen pohonných hmot. Ještě v únoru byly ceny pohonných hmot v průměru dle údajů společnosti CCS meziročně o takřka čtyři koruny levnější. Jenže v březnu toto meziroční zlevnění vymizelo.
Důvodem je jak letošní citelný růst cen pohonných hmot v důsledku omezené nabídky ropy ve světě i postupující vakcinace v řadě zemí, tak i efekt loňské březnové ponížené základny meziročního srovnání cen pohonných hmot.
Loni v březnu se totiž v cenách pohonných hmot poprvé, ale zato hned poměrně výrazně projevily dopady pandemické situace a prudkého celosvětového ochlazení poptávky po palivech z důvodů omezení silniční a letecké dopravy i průmyslové výroby nebo mezinárodní přepravy zboží.
V důsledku pandemie však letos v březnu klesaly ceny zemního plynu i elektřiny, což je nejen z hlediska domácností potěšující zpráva. Naopak nadále citelně, takřka o pětinu, rostly ceny tabáku, což souvisí s loňským i letošním zvyšováním spotřební daně z něj.
Na druhou stranu citelně zlevnilo třeba vepřové maso nebo brambory. U vepřového se projevuje efekt šíření afrického moru prasat, který způsobil přebytek na evropském trhu, když Čína a další asijské ekonomiky zakázaly dovoz vepřového ze zemí typu Německa, kam se v uplynulých letech z Asie prasečí mor postupně rozšířil. Morová epidemie propukla v létě 2018 v Číně.
Pokles cen brambor má pak na svědomí poměrně příznivá loňská úroda, která následovala po letech naopak velmi slabé sklizně, jedné z nejhorších v dějinách ČR, za níž stálo nepříznivé počasí.
Inflace v letošním roce dosáhne průměrně úrovně 2,2 procenta. Růst cen pohání především takzvaná jádrová inflace, jejíž stále citelné tempo pramení z výrazného růst mezd. Ten v rozporu s očekáváním pandemie zpomalila citelně méně, než se čekalo.
Přitom v letech 2016 až 2020 nominálně mzdy v ČR rostly čtvrtým nejrychlejším tempem v EU, pokud jde o platy ve veřejné sféře, a pátým nejrychlejším tempem, pokud jde o mzdy v soukromé sféře. Ve veřejné sféře vzrostly o 46,3 procenta, v soukromé o 33,5 procenta.
Tento kvapný mzdový růst se stále i dnes promítá do citelného tempa spotřebitelské inflace, které je v rámci EU aktuálně čtvrté nejvyšší. Rychleji ceny rostou pouze v Polsku, Maďarsku a Rumunsku.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
