Proslavil je totiž mimo jiné Masarykův okruh. Že se ovšem ani po něm prezident neprojel, vyplývá už z toho, že se nejednalo o hipodrom, ale trať pro automobilové závody.
První etapa historického vývoje Masarykova okruhu začala na jaře roku 1930. Velkou podporu stavbě věnovala i legendární závodnice Eliška Junková. Jedno kolo nové závodní trati měřilo neuvěřitelných 29,1 kilometrů.
Vedla po běžných silnicích, které v rekordně krátké době musely projít rekonstrukcí. Na trati se střídalo několik povrchů – od moderního asfaltu, přes obvyklejší beton až po jezdci nenáviděné dlažební kostky v klesání k Popůvkám. Poprvé a naposledy kroužili jezdci po Masarykově okruhu proti směru hodinových ručiček.
V roce 1938 už kvůli politické situaci a blížící se válce závodníci v Brně neodstartovali a odmlka trvala dlouhých jedenáct let. Fanoušci se dočkali návratu rychlých aut až v roce 1949. Železná opona ale odřízla v roce 1950 od Brna celou světovou automobilovou elitu. Auta však obratem nahradily závody silničních motocyklů.
Masarykův okruh si dokázal udržet svoje postavení i v tržní ekonomice a stále patří mezi jedny z nejvýznamnějších světových závodních tratí.
Letošní motocyklový svátek se v Brně chystá na 7.-9. srpna.
