Více než polovina německých firem a podniků uvedla v čerstvě zveřejněném šetření Německé obchodní a průmyslové komory, že energetická transformace země – takzvaná Energiewende – „negativně“, či dokonce „krajně negativně“ doléhá na jejich konkurenceschopnost.

Takřka třetina podniků německého zpracovatelského průmyslu proto zvažuje, či už uskutečňuje přesun výroby do zahraničí. Jde o dvojnásobný počet firem v porovnání s loňskem, kdy energetická krize vrcholila.

PSALI JSME:
Tři čtvrtiny německých firem nejsou výhledově konkurenceschopné

Jenže i přes citelný pokles astronomických cen plynu a elektřiny, k němuž v posledních dvanácti měsících došlo, zůstávají ceny energií v Německu dramaticky výše než v letech před válkou na Ukrajině a před pandemií covidu. Burzovní cena elektřiny v Německu, prodávané na rok dopředu, je letos v průměru o více než 300 procent vyšší, než kolik činil průměr let 2011 až 2019.

„Důvěra německé podnikové sféry v energetickou politiku země klesá k bodu mrazu,“ varuje šéf Německé obchodní a průmyslové komory Achim Dercks. „Obavy ze ztráty konkurenceschopnosti nikdy nebyly větší.“

PSALI JSME:
Německá ekonomika padá a s ní i ta česká

Pokud by Německo přišlo o svoji konkurenceschopnost vskutku ve fatální míře, deindustrializace země je nevyhnutelná. Ta by byla pohromou pro celou evropskou ekonomiku, jíž je Německo motorem. Německý průmyslový motor ale de facto – skrze Evropskou komisi a Evropskou centrální banku – zachraňuje před bankrotem Itálii.

Pokud by se německý průmyslový motor zadrhl, vzrostou úroky na německých dluhopisech, ale ještě mnohem výrazněji na těch italských, neboť mezinárodní věřitelé ztratí své stávající přesvědčení, že tržby a zisky německého průmyslu a exportu mohou i nadále přímo či nepřímo sanovat předluženou, stárnoucí a dlouhodobě pochřadlou italskou ekonomiku, dušenou eurem – tedy měnou, které produktivita italské ekonomiky jednoduše nestačí.

PSALI JSME:
Německo stále dramatičtěji zaostává za USA, varuje největší německá banka

Německá vláda podle zprávy schválené v polovině srpna předpokládá, že ceny energií zůstanou v zemi na zvýšené úrovni minimálně do roku 2027. Německo totiž patří mezi země, které jsou vůbec nejpalčivěji zasaženy probíhajícím procesem odstřihávání od poměrně levných ruských energií, zejména plynu.

Jednou z prvních obětí hrozící výraznější deindustrializace Německa by bylo české hospodářství, jemuž by deindustrializace hrozila zrovna tak – kvůli vysoké dodavatelsko-odběratelské provázanosti s německým průmyslem a kvůli podobně vysoké, ne-li vyšší, závislosti na ruských energiích, a to nejen plynu, ale i ropě.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Česká republika ztrácí konkurenceschopnost a politici to neřeší