Závěr roku patří bublinkám

Český primát v konzumaci piva je všeobecně známý, ale ani ti nejzarytější milovníci zlatavého moku si zpravidla neodpustí příležitost si na konci roku připít bublinkami.
Češi jsou v konzumaci sektů patrioti a dávají přednost domácí produkci, zejména sladké demi variantě. Ilustrační foto: Pixabay.com

Díky tomu je poslední měsíc hlavní sezónou pro všechny výrobce i dovozce šumivých vín, neboť prodají zhruba třetinu svého celoročního objemu zboží. Laicky sice říkáme, že bouchneme „šampaňské“, ale to se ve sklenicích vzhledem k vysoké ceně nachází jen výjimečně.

Zatímco jsou statistiky v případě piva nebo vína tichého v podstatě neměnné, spotřeba šumivých vín u nás v posledních letech významně narůstá. Ačkoli máme v tomto ohledu ještě co dohánět, i pro nás už se „bubliny“ stávají součástí i běžných situací, nejen výjimečných událostí.

Šampaňské je jen jedno

Šampaňské je synonymem luxusu, který si dopřáváme jen zřídka, spousta lidí ho neochutná nikdy. Cena za lahev začíná kolem šesti stovek, ale může se šplhat až do řádů tisíců a v případě výjimečných lahví ještě mnohem výš. Jedinečnost šampaňského netkví jen v chuti, ale zejména v jeho původu.

Je chráněnou značkou, smí pocházet výhradně z oblasti Champagne-Ardenne, ležící na severovýchodě Francie. Žádné jiné šumivé víno, byť by bylo vyrobeno totožnou metodou, se šampaňským nazývat nesmí. Ačkoli tedy běžně operujeme se slovním spojením „pravé šampaňské“, žádné jiné, než to pravé, prostě neexistuje.

PSALI JSME:
Fond investoval do šampaňského ve zlatě

Šampaňské se smí vyrábět ze tří odrůd, jejich poměry si každý výrobce určuje sám. Za ten nejtypičtější je považována receptura 40 procent Chardonnay, 40 procent Pinot Noir, 20 procent Pinot Meunier. Pokud na lahvi najdete uvedený ročník, musejí všechny použité hrozny pocházet z daného roku. V případě, že producent použije vína ze sklizní v různých letech, jde o šampaňské neročníkové.

Tradice je náročná

Vznikají stejně jako šampaňská, jen mají tu smůlu, že se zrodily mimo vymezenou oblast a tím pádem se netěší takovému věhlasu. Řeč je o sektech. Pokud kvasí přímo v lahvích (tedy jako šampaňské, pozn. aut.), mluvíme o metodě traditionnelle. Jako většina tradičních přístupů, je i tento náročný jak na čas, tak finance.

Sekty se v lahvích nechávají zrát minimálně devět měsíců, ale řada výrobců jim dopřává až dva roky. Jednodušší, a tím pádem obvyklejší, metodou je tzv. charmat. Při ní zrání probíhá v nerezových tancích a teprve poté se nápoj stáčí do lahví. Češi jsou v konzumaci sektů patrioti a dávají přednost domácí produkci, zejména sladké demi variantě.

Prosecco na vlně popularity

V tancích dozrává také stále oblíbenější prosecco. Je cenově výrazně dostupnější variantou než šampaňské, k čemuž přispívá relativně krátká doba zrání kolem dvou měsíců. Ovšem kvalitativní parametry jsou i zde jednoznačně nastaveny prostřednictvím ochranné známky původu.

PSALI JSME:
Každý dospělý Čech vypije v průměru jednu lahev prosecca ročně

Kolébkou prosecca je Itálie, Češi se s ním původně seznamovali především prostřednictvím míchaných drinků, ale dnes dávají jednoznačně přednost čistému proseccu. Jde o nejrychleji rostoucí kategorii šumivých vín – v loňském roce se k nám dovezlo téměř deset milionů lahví, což je čtyřnásobek stavu v roce 2016.

Celosvětově nejrozšířenější variantou je spumante, tedy prosecco šumivé. Je typické vyšším a déletrvajícím perlením, proto je uzavřeno korkem. Češi jdou však proti proudu – výrazně u nás v poptávce převažuje prosecco frizzante. Bublinky jsou jemnější a lahve tak bývají uzavřeny šroubovacím uzávěrem. Okrajovou záležitostí zůstává prosecco tranquillo, tedy tiché, bez bublin.

Španělské „šampaňské“

Díky stále rostoucí popularitě šumivých vín Češi objevili i španělskou cavu. Pochází ze stejnojmenného regionu a stejně jako u šampaňského je její produkce přísně geograficky vymezena. Zraje přímo v lahvích a šampaňskému se metodou přípravy i chutí přibližuje nejvíce.

PSALI JSME:
Investice, kterou si vypijete: Peníze před inflací pomůže ochránit víno i whisky

Dopřejte si kvalitu

Díky bublinkám nám šumivá vína připadají méně sladká než tichá vína se stejným obsahem cukru. Vedlejším efektem perlení ovšem je, že i vstřebávání alkoholu do krve probíhá v rychlejším tempu.

A jak se vůbec bublinky v sektech či proseccu ocitnou? Nejsou tam uměle dodávány sycením, ale vznikají přirozeně během druhotného kvašení. Dodané kvasinky rozloží cukr na alkohol a oxid uhličitý, jenž zajistí typické bublinky.

Legislativa umožňuje oxid uhličitý přidávat jen do vín perlivých. Pokud výrobce nápoj takto uměle nasytí, musí tuto skutečnost uvést na obale. Spotřebitele může přilákat zejména nižší cena, jež je ovšem v naprosté většině vykoupena pokulhávající kvalitou.

Nejen, že si na tomto víně příliš nepochutnáme, ale v případě většího množství se může dostavit i velmi nepříjemný bolehlav. A víte, co se říká – Jak na Nový rok, tak po celý rok…

PSALI JSME:
Polovina lidí v Česku podporuje zavedení spotřební daně na tzv. tiché víno

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Spotřebitel

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB