Nejistotu kolem lednové inflace přitom bankovní rada dosud používala jako hlavní argument pro opatrný přístup ke snižování sazeb. Na významnější uvolnění měnové politiky tlačí hlavně slabá ekonomika. Náš odhad repo sazby na konci let 2024 a 2025 ponecháváme beze změny.
Čtvrteční rozhodnutí ČNB podle nás povede k rychlejšímu uvolnění měnové politiky, jeho celkový rozsah se ale nutně měnit nemusí. Důvodem je jen pozvolný návrat inflace ke 2% cíli, především pak v případě jádrové složky. Trajektorie sazeb centrální banky však bude záviset na výši lednové inflace a také na vývoji české koruny.
Česká národní banka tento týden snížila úrokové sazby o 50 bazických bodů a urychlila tak tempo uvolňování měnové politiky, se kterým začala loni v prosinci. My jsme naproti tomu očekávali nadále obezřený přístup bankovní rady a další snížení pouze o 25 bazických bodů.
To byl zároveň i konsensus analytiků. Pokles sazeb o 50 bazických bodů podpořilo šest členů bankovní rady, zbývající jeden pak preferoval snížení o razantnějších 75 bazických bodů. Základní repo sazba tedy ve výsledku klesla na 6,25 procenta.
Bankovní rada je přesvědčena, že inflace v lednu výrazně klesla. Jde o poměrně překvapivý a zásadní posun v komunikaci. Ke zveřejnění lednové inflace dojde až za týden (15. února, pozn. aut.) a nejistota kolem její výše byla dosud pro bankovní radu hlavním argumentem pro opatrný přístup. Ten vedl k pouze nepatrnému poklesu úrokových sazeb v loňském roce navzdory slabému výkonu ekonomiky.
Podle nově zveřejněné prognózy ČNB inflace v lednu meziročně klesla na tři procenta po prosincových 6,9 procenta a za celý letošní rok v průměru dosáhne 2,6 procenta (celoroční odhad tak zůstává oproti listopadové prognóze ČNB beze změny).
Guvernér Michl na tiskové konferenci k tomuto dodal, že s přihlédnutím k míře spolehlivosti minulých prognóz centrální banky očekává lednovou inflaci v rozmezí 2,5 až 3,5 procenta meziročně. Naše prognóza inflace je velmi podobná. My jak pro leden, tak i celý letošní rok odhadujeme inflaci ve výši 2,7 procenta.
K většímu uvolnění měnové politiky již nějakou dobu nabádá slabá ekonomika. Ta v posledním loňském čtvrtletí mírně mezičtvrtletně vzrostla o 0,2 procenta, zatímco centrální banka ve své nové prognóze předpokládala stagnaci. Pozvolné oživení ekonomické aktivity podpořené zejména vyšší spotřebou domácností by mělo pokračovat také letos.
ČNB odhaduje růst hrubého domácího produktu (HDP) ve výši pouze 0,6 procenta, což je oproti naší prognóze jen nepatrně méně (0,8 %). K uvolnění měnové politiky také pomáhá oslabování české koruny.
Ta se dostala k hladině 25 korun za euro a s výjimkou krátkodobých výkyvů po vypuknutí války na Ukrajině je nejslabší od konce roku 2021. Guvernér Michl však uvedl, že „slabší kurz koruny v aktuálním rozhodnutí bankovní rady nehrál zásadnější roli“.
O velikosti poklesu úrokových sazeb v letošním roce pravděpodobně do velké míry rozhodne výše lednové inflace; náš odhad repo sazby na čtyři procenta ke konci roku 2024 zatím neměníme. Oproti našemu očekávání výraznější snížení sazeb na posledním zasedání považujeme za urychlení procesu uvolňování měnové politiky, spíše než indikaci toho, že pokles sazeb bude letos nakonec výraznější.
Komunikace ohledně vývoje sazeb na vzdálenějším horizontu se totiž v podstatě nezměnila. Guvernér Michl stejně jako na několika předchozích tiskových konferencích uvedl, že bankovní rada nadále hodnotí rizika prognózy ČNB jako vychýlená ve směru vyšší inflace.
Zopakoval také, že ačkoliv inflace letos pravděpodobně výrazně klesne, tak cesta k dosažení samotného dvouprocentního cíle nemusí být snadná. Prognóza ČNB navíc ke konci roku 2024 očekává nárůst inflace ke třem procentům meziročně. To je v souladu s naší prognózou, když ke zrychlení růstu spotřebitelských cen přispěje nižší srovnávací základna z konce roku 2023.
Jádrová inflace pak podle centrální banky letos v průměru dosáhne 2,9 procenta (oproti 3,0 % v minulé prognóze ČNB), zatímco my očekáváme 3,2 procenta. Hodnota jádrové inflace bude navíc kvůli zmíněnému efektu základny ke konci roku pravděpodobně vyšší než celoroční průměr.
Dosažení politicky neutrální hladiny repo sazby ve výši tří procent nadále čekáme až ke konci roku 2025, a to vlivem jen pozvolného odeznívání jádrové inflace. Guvernér Michl řekl, že pokles sazeb bude nejspíše pomalejší, než ukazuje prognóza ČNB. Trajektorie úrokových sazeb je v současné prognóze centrální banky oproti té z listopadu dokonce nižší.
Podle ní by sazba 3M Pribor měla na konci roku 2024 klesnout pod tři procenta a v příštím roce se pohybovat poblíž 2,5 procenta. Guvernér Michl naproti tomu zmínil, že podle bankovní rady by se rovnovážná úroveň úrokových sazeb mohla pohybovat mírně nad třemi procenty a její výše bude v následujícím období v rámci ČNB diskutována.
Naše prognóza vývoje sazeb tuzemské centrální banky zůstává spojena s vyšší mírou nejistoty. Mimo zmíněné výše lednové inflace do ní může promluvit i vývoj koruny. Rizikem je zejména pokračování současného oslabujícího trendu.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
