Češi by si letos mohli z lesů odnést houby za více než pět miliard korun

Názor
Díky deštivému počasí, které v Česku panuje už od posledního červencového týdne, je nyní pravděpodobnost růstu hub na drtivé většině území ČR vysoká, nebo dokonce velmi vysoká. Vyplývá to z pondělních údajů Českého hydrometeorologického úřadu.
Letos by lidé mohli v českých lesích nasbírat 24 tisíc tun hub v souhrnné hodnotě 5,3 miliardy korun. Ilustrační foto: Pixabay.com

Rozbíhá se tedy houbařská sezóna. Letos však opožděně, neboť v úvodní části léta panovalo příliš teplé a suché počasí. Pokud by však v probíhající druhé polovině léta pokračovalo nadále deštivé počasí, může jít letos nakonec i o mírně nadprůměrnou houbařskou sezonu. V českých lesích by tak lidé letos mohli nasbírat 24 tisíc tun hub, a to v souhrnné hodnotě 5,3 miliardy korun.

V letošním roce lze předpokládat cenu za kilogram hub odpovídající zhruba 220 korunám. Kilogram hub je tak totiž letos o přibližně pět procent dražší než loni, a to kvůli obecné inflaci v ekonomice, ale také kvůli druhům hub, které by ve druhé polovině léta mohly výrazněji růst.

Loni lidé v Česku nasbírali zhruba 25 tisíc tun hub za celkovou částku přibližně – podobně jako letos – 5,3 miliardy korun, ukazují data České zemědělské univerzity (ČZU). Historicky poprvé loni vyšel kilogram hub na více než 200 korun, když mezi roky 2021 a 2022 podražil o bezmála 43 procent.

PSALI JSME:
V košíku s houbami si můžete z lesa přinést i pokutu 50 000 Kč

V letech 2017 až 2021, před nástupem mimořádné inflace v ČR, přitom kilogram sebraných hub v průměru zlevňoval, a to o zhruba dvě procenta ročně, plyne z uvedených dat ČZU. Ještě v roce 2021 vyšel kilogram hub sebraných v Česku průměrně na necelých 147 korun.

Dosud rekordní sezónou z hlediska tuzemských houbařů byla ta roku 2013, kdy nasbírali 33 tisíc tun hub. Není zcela náhodné, že rok 2013 byl zároveň za poslední dvě desetiletí rekordní – přesněji, rekordně katastrofální – také z hlediska pojišťoven. Alespoň tedy jejich plnění v souvislosti s živelními pohromami.

V roce 2013 živelní pojistné škody dosáhly 7,8 miliardy korun. Před desíti lety totiž ČR zasáhly nejprve rozsáhlé povodně a poté i letní bouře. Povodně z poloviny toho roku byly tehdy třetí nezávažnější živelní pojistnou událostí v novodobé historii Česka.

PSALI JSME:
Borůvky zdarma, ale pokuty tučné

Co je však katastrofou pro pojišťovny, dělává radost právě houbařům. V roce 2013 si totiž z lesů odnesli nejen zmíněné rekordní množství hub, ale také s nimi spojenou finanční sumu. Kdyby si totiž ten samý objem hub měli koupit na trhu či v obchodě, stálo by je to 5,4 miliardy korun. To v cenách letošního roku odpovídá takřka osmi miliardám korun, a to kvůli inflaci posledních deseti let a souvisejícímu znehodnocení kupní síly české měny.

Naopak, roky, které jsou příznivé z hlediska živelního plnění pojišťoven, bývají pohromou po houbaře. Příkladem takového roku je rok 2018. Byl nevídaně suchý a teplý, takřka nepršelo, takže pojišťovny na pojistném plnění v důsledku živelních pohrom vydaly klientům pouze 3,6 miliardy korun, tedy ani ne polovinu zmíněné sumy z roku 2013.

Zato Češi si v roce 2018 odnesli z lesů houby pouze za 2,9 miliardy korun. Suché a teplé počasí a minimum nové vláhy pochopitelně houbám nepřálo, takže Češi nasbírali pouze 16,5 tisíce tun, tedy polovinu objemu nasbíraného v rekordním roce 2013.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Co je pro pojišťovny katastrofou, houbařům dělá radost

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Ekonomové: Letos už reálná mzda v Česku začne opět narůstat

Analýza
Reálné mzdy Čechům klesaly také v poslední loňském čtvrtletí. Dokonce mírně více, než se čekalo. Reálná mzda loni se v měsících říjnu až prosinci totiž meziročně snížila o 1,2 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali propad pouze o 1,1 procenta.