Domníváme, že centrální banka si bude chtít být skutečně jistá, že se inflace udržitelně blíží k jejímu 2% cíli. Vzhledem k tomu, že ta se podle nás na cíl v letošním roce nedostane, považujeme za nejpravděpodobnější scénář stability úrokových sazeb, a to až do září letošního roku, kdy čekáme jejich první snížení o 25 bazických bodů.
Další krok ve stejném rozsahu by měl následovat v prosinci a pak každé čtvrtletí až do poloviny roku 2026, kdy sazby dosáhnou své rovnovážné úrovně. Zásadnější rozhodnutí týkající se bilanční sumy očekáváme až po zveřejnění výsledku revize operativních nástrojů ECB, tedy v březnu či dubnu. V každém případě by podle našeho názoru měla ve snižování bilanční sumy pokračovat.
Evropská centrální banka se v posledních dnech snažila přesvědčit finanční trhy, že snižování úrokových sazeb zatím není na pořadu dne a v tomto duchu se zřejmě ponese i její čtvrteční zasedání. Pozornost bude směřovat na ekonomický vývoj v letošním roce, kde se toho od jejího prosincového zasedání nicméně příliš nezměnilo.
Inflace sice již výrazně zpomalila své tempo, na cíl centrální banky se ale v letošním roce nedostane. Riziko představuje především růst mezd, kterému nahrává historicky nejnižší míra nezaměstnanosti (6,4 % v listopadu). Centrální banka si tak s dalšími kroky bude chtít podle našeho názoru počkat na mzdovou dynamiku za letošní první čtvrtletí, která bude zveřejněna v květnu.
Z tohoto úhlu pohledu se zdá, že finanční trhy, které zaceňují první uvolnění měnových podmínek již na jaře letošního roku, ECB přeceňují. Přehnaná se jeví i očekávání, že do konce roku centrální banka sníží úrokové sazby o zhruba 140 bazických bodů.
Diskuze se také bude stále více točit kolem optimální výše bilanční sumy centrální banky. Zde však zásadnější prohlášení neočekáváme před březnem či dubnem, kdy budou zveřejněny výsledky revize strategických nástrojů ECB. Ty by podle našeho názoru měly ukázat na nutnost pokračovat ve snižování bilanční sumy k úrovním okolo 20-25 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
A to i v období, kdy ECB již bude úrokové sazby snižovat. V současné době velikost bilance dosahuje 50 procent HDP eurozóny. K redukci bude Evropskou centrální banku nutit jednak vidina vysokých ztrát, ale i legislativní důvody, které vyplývají z držby vládních dluhopisů jednotlivých zemí. Zatím je nicméně postup ECB opatrný.
Reinvestice z pandemického programu PEPP (Pandemic emergency purchase programme, Nouzový pandemický program nákupu aktiv, pozn. red.) by měly být v polovině letošního roku sníženy na polovinu (7,5 mld. eur měsíčně, pozn. aut.). Skončit by měly na začátku roku 2025.
To by znamenalo navýšení kvantitativního utahování (QT) v letošním roce pouze o 45 miliard eur, což není nikterak ambiciózní plán. Omezování v rámci programu APP (Asset purchase programme, Program nákupu aktiv, pozn. red.) běží v rozsahu 30 miliard eur měsíčně. Finanční trhy tak tyto objemy zřejmě neovlivní, zároveň ale k normalizaci bilanční sumy příliš nepřispějí.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
