Poprvé po deseti letech se přitom počet promrhaného času zastavil na hodnotě jedné hodiny a pěti minut. Jenže kvůli stoupajícím mzdám ztráta zaměstnavatelů i tak stoupla – oproti loňskému roku o 3 869 korun. Za celý rok tak „flákání“ jednoho zaměstnance vyjde firmy v průměru na bezmála 52 tisíc korun. Nutno poznamenat, že analýzy společnosti truconneXion se týká administrativních profesí.
„Převedeno do průměrné hrubé mzdy zaměstnavatelé denně tratí 206 korun za to, že si zaměstnanec zařídil dovolenou, nakoupil on-line, navštívil sociální sítě nebo zhlédl několik zábavných videí. Za celý rok zaměstnanci v administrativních profesích promrhají 43 pracovních dnů, to je jako měsíc a půl extra placené dovolené,“ shrnuje závěry analýzy Martin Hnízdil, AuditPro manažer ze společnosti truconneXion, která firmám pomáhá zjišťovat, jak zaměstnanci reálně využívají výpočetní techniku.
Konec flákání?
Během deseti let měření takzvané prokrastinace počet promrhaných minut na pracovišti každoročně stoupal. Až letošek je výjimkou, což autoři analýzy přičítají nedostatku pracovních sil. „Lidé se očividně už více flákat nemohou. Firmy nemohou najít dostatečný počet zaměstnanců, takže pracovní týmy jsou přetížené a musí zvládnout více práce. Je tedy docela možné, že neproduktivní čas na pracovišti začne dokonce klesat,“ vysvětluje Hnízdil.
Za poslední rok se objevilo několik nových trendů. „Stoupá množství času stráveného zařizováním osobních věcí, zejména plánováním volného času, dovolených, nákupů. Lidé se snaží v práci udělat to, co doma nestihnou. Výrazně roste popularita sledování videí ze streamovacích služeb. Stálicí v zahálce jsou sociální sítě. Naopak klesá zájem o korespondenci prostřednictvím soukromého e-mailového účtu,“ konstatuje Martin Hnízdil ze společnosti truconneXion.
Prokrastinace jako choroba
Takzvaná prokrastinace, neboli chorobné odkládání úkolů, je novým fenoménem současné doby plné moderních technologií – počítačů, chytrých mobilů, sociálních sítí nebo emailů. To všechno jsou lákadla, kterým mnozí neodolají. Společnost myTimi letos v lednu zveřejnila výsledky svého průzkumu, podle nichž je „chorobným odkladačem“ téměř každý sedmý Čech.
Naučit se bojovat s prokrastinací je jednou z nejdůležitějších dovedností moderního člověka,“ tvrdí Petr Ludwig, autor knihy Konec prokrastinace. Podle průzkumu ale tuto dovednost ovládá jen desetina zaměstnaných Čechů, která skutečně nic neodkládá. Zbytek, tedy drtivých 90 procent, před sebou valí povinnosti, které nechce řešit.
Lidé jsou zahlceni stále větším množstvím úkolů, jejichž vyřešení si nechávají na později, mnohdy na neurčito. Ze zmíněného průzkumu vyplývá, že 15 procent lidí povinnosti odkládá chronicky – více než měsíc a déle. Nejvíce úkolů odkládají zejména mladí lidé do 30 let. Jsou přesvědčeni, že mají k dispozici velmi málo času a zařizování věcí je také nejvíce vyčerpává.
Je otázkou, v jakém režimu pacují zaměstnanci mimo tyto „proflákanou“ dobu. Čím vyšší nároky na výkony, tím častější nutnost vypnout a regenerovat energii.