„Maso chudých“. Cizrna je podle vědců nadějnou potravinou budoucnosti

Klimatická změna a rostoucí sucho mění podmínky pěstování plodin v České republice. Do zájmu zemědělců se tak dostávají potraviny, které v naší zemi nejsou příliš časté. Plodinou budoucnosti se tak zřejmě stane cizrna známá například z Asie. Na její adaptaci pro české podmínky se zaměřují vědci Mendelovy univerzity v Brně.
Cizrna si nachází stále větší prostor také v české kuchyni. Ilustrační foto: Pixabay.com

Cizrna beraní, známá rovněž pod označením římský hrách, je jednou z nejchutnějších luštěnin. Společně s dalšími plodinami je někdy označována za „maso chudých“. Její výhodou je vysoká a kvalitní nutriční hodnota. Jde navíc o plodinu, která se dá úspěšně pěstovat v českých klimatických podmínkách.

„Už dávno nepatří jen do jídelníčku příznivců rostlinné stravy, ale díky svému složení, chuti a současně zájmu o pestrost ve stravě i do běžného jídelníčku Středoevropana,“ uvedla Veronika Sedláková z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Bohatá na bílkoviny

Semena cizrny patří mezi nejkvalitnější luštěniny vhodné pro lidskou výživu. Jsou nejen bohatým zdrojem bílkovin se značným množstvím esenciálních aminokyselin a sacharidů, ale také zdrojem minerálů, vitamínů a obsahují některé potenciálně zdraví prospěšné látky, které mohou snížit riziko chronických onemocnění.

Cizrna je obvykle pěstována v aridních a semiaridních oblastech a vyhovuje jí teplejší klima. Lze ji ale pěstovat i v podmínkách mírného pásu, tedy i ve střední Evropě. Vzhledem k rostoucím teplotám, změně klimatu a dlouhodobějšímu poklesu půdní vláhy na území České republiky, se jeví jako vhodná alternativa k dnes pěstovaným plodinám.

„Cizrna dobře snáší teplejší klima a je poměrně odolná vůči suchu, proto by zde mohla být v budoucnu hojně pěstována. Prozatím se v tuzemsku pěstuje jen na 150 hektarech v teplejších oblastech například u Kroměříže a Mikulova, kde je ale její růst limitován suchem, které se negativně projevuje na výnosu,“ konstatovala Sedláková.

PSALI JSME:
Pšenici, základní potravinu lidstva, ohrožuje změna podnebí

Nové odrůdy

Předejít těmto ztrátám by se dalo vyšlechtěním nové odolnější odrůdy, o což se snaží právě i vědci z Mendelovy univerzity v Brně.

„Nově vyšlechtěné odrůdy cizrny by měly být určené pro pěstování v našem regionu pro naše klimatické podmínky, což by zajistilo stabilní výnos a zamezilo jeho ztrátám, ke kterým dochází především v době vzcházení a kvetení,“ uvedla Sedláková, podle níž lze pozitivní vliv pěstování cizrny pozorovat i na kvalitě půdy. Společně s dalšími luštěninami totiž patří mezi oblíbené rotační plodiny (střídání plodin na jednom místě – pozn. aut.).

Vědci z Agronomické fakulty se nyní zaměřují u cizrny na regulaci vývoje semen a osemení, které slouží jako pletivo zajišťující ochranu semene a objasnění genetického základu ztráty dormance během procesu domestikace.

PSALI JSME:
Zdravé stravování neexistuje, říká odbornice na výživu

„Pochopení biologických procesů a doplnění chybějících informací o vývoji semene, osemení a jeho úloze v dormanci je pro zemědělství velmi důležité. Získané informace budou využitelné jak v základním výzkumu, tak ve šlechtění cizrny pro lepší odolnost k abiotickým stresům, jako je sucho,“ dodala Veronika Sedláková.

Méně masa

Větší zaměření jídelníčku na cizrnu a další luštěniny je v souladu s dřívějším doporučením panelu OSN pro klimatickou změnu, aby lidstvo omezilo konzumaci masa.

V boji proti globálnímu oteplování totiž už podle expertů nestačí jen omezit emise oxidu uhličitého produkovaného v energetice nebo dopravě. Je zapotřebí rovněž snížit emise skleníkových plynů, které produkuje člověk v zemědělství a při dalším využívání půdy. Vedle změn ve využívání půdy se v ní doporučuje také změna stravování, konkrétně snížení spotřeby masa.

PSALI JSME:
Nenápadná zpráva ze světa vědy, která ovlivní podobu jídelníčku nás všech

„Půda, kterou využíváme, může nakrmit svět i při změnách klimatu a poskytnout biomasu pro obnovitelné zdroje energie. Je ale nutný včasný a důkladný zásah v několika oblastech,“ uvedl před časem v tiskové zprávě panel OSN. Zemědělství, lesnictví a další využívání půdy se podle zprávy podílí na skleníkových plynech produkovaných člověkem 23 procenty.

Hospodářská zvířata a metan

Důležité je proto udržitelné hospodaření s půdou, které má zahrnovat rovněž podporu zadržování vody v krajině. Například při výběru jídelníčku by tedy měly dostávat větší prostor potraviny méně náročné na vodu. Těmi jsou například obiloviny nebo ořechy, na opačném části spektra je naopak zmiňované maso. Extrémy počasí kvůli změnám klimatu totiž ovlivní produkci potravin.

Snížení spotřeby masa má rovněž přispět k omezení množství metanu, který při trávení produkují hospodářská zvířata. Metan je přitom jedním ze skleníkových plynů, takže přispívá ke globálnímu oteplování.

PSALI JSME:
Globální oteplování: Vydělá Česko miliony na prodeji lanýžů?

Zavřít reklamu ×
  1. Bruselské panstvo nám chce zakázat jíst maso a naordinovat konzumaci hmyzu. Proto taky nedávno v EU schválili hmyz jako oficiální potravinu pro lidi. Ovšem panstvo zůstane u pravých šťavnatých steaků. Panstvo hmyz ani jiné náhražky žrát nebude. Na to se můžete spolehnout.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB