O zklamání nad aktuálními čísly hovoří například analytik České bankovní asociace (ČBA) Jakub Seidler: „Zářijový průmysl citelně zklamal, a ačkoli část slabých čísel jde na vrub technickým vlivům odstávek ve výrobě energií a teplenějšímu počasí, nic se nemění na tom, že propad zaznamenává většina odvětví zpracovatelského průmyslu.“
„Tuzemský průmysl tak prochází recesí, a ačkoli předstihové indikátory naznačují zlepšení očekáváné výroby zejména u automobilek, za celý letošní rok míří tuzemský průmysl do červených čísel,“ konstatoval Seidler.
Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic zase použil termín ‚smutný příběh‘: „Aktuální data ČSÚ o vývoji české průmyslové výroby za říjen vypráví stejný smutný příběh jako v předchozích měsících. Český průmysl dusí upadající domácí i zahraniční poptávka, pokles objemu nových objednávek.“
„V září hodnota nových zakázek meziročně klesla o 5,2 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně snížily o 1,5 procenta a domácí klesly dokonce o 12,2 procenta,“ sdělil Kymlička.
Dodal, že slabá domácí i zahraniční poptávka po průmyslové produkci dělá vrásky na čele nejen manažerům firem, ale i České národní bance (ČNB). Dlouhodobý pokles poptávky totiž tlumí pochopitelně i růst české ekonomiky.
„To je také jedním z důvodů, proč ČNB zhoršila svůj výhled a v letošním roce očekává pokles hrubého domácího produktu o 0,4 procenta a pro příští rok růst o 1,2 procenta,“ upozornil Petr Kymlička. Připomněl, že český průmysl dlouhodobě zachraňoval sektor výroby automobilů.
„Německá ekonomika, s níž je česká svázaná pupeční šňůrou, má velké problémy, a to i se svou vlajkovou lodí, jíž je právě automobilová výroba. Například německá automobilka Volkswagen, která se potýká s vysokými náklady a výpadky ve výrobě, počátkem listopadu v rámci úsporného programu dočasně pozastavila nábor nových zaměstnanců v řadě německých závodů,“ uvedl Kymlička.
Pesimismus v českém průmyslu
O tom, jak závažné problémy má český průmysl a s ním i česká ekonomika, svědčí i pohled na srovnání prvních tří čtvrtletí letošního roku. V prvním čtvrtletí průmyslová produkce vzrostla o 1,2 procenta, ve druhém zpomalila na 1,1 procenta a ve třetím čtvrtletí se meziročně snížila o 3,3 procenta, v porovnání s předchozím čtvrtletím pak klesla o 2,1 procenta.
„Na pesimismus v českém průmyslu ukazuje i Index nákupních manažerů (PMI), který v říjnu vykázal hodnotu 42 bodů. Pod hranici 50 bodů, která indukuje recesi sektoru, se nachází již sedmnáct měsíců,“ konstatoval Petr Kymlička z poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Ekonom Kevin Tran Nguyen z Komerční banky uvedl, že se na slabém výkonu zářijové průmyslové produkce odrazila i nižší dostupnost jaderných elektráren a nižší poptávka vlivem neobvykle teplého počasí, když výroba energetického průmyslu meziměsíčně klesla o téměř sedm procent.
„Meziročně byla produkce nižší o 17 procent, což zřejmě souvisí také se snahami o energetické úspory podniků a domácností,“ poznamenal ekonom. Dodal, že i nadále bude průmysl obecně čelit slabší poptávce z domova i ze zahraničí, což bude zřejmě brzdit růst průmyslové produkce v následujících měsících.
„V září však meziměsíčně hodnota nových zakázek vzrostla o 3,4 procenta, na tom se podílel zejména vysoký růst hodnoty zakázek dopravních zařízení a ve farmaceutickém průmyslu. Oživení průmyslové produkce by však mělo přispět k obnovení mírného růstu tuzemské ekonomiky v závěrečném letošním čtvrtletí,“ uvedl Kevin Tran Nguyen.
Další negativní překvapení
Podle Vratislava Zámiše, makroekonomického analytika Raiffeisenbank lze zářijová průmyslová čísla vnímat jako další negativní překvapení po slabším než očekávaném výsledku hrubého domácího produktu (HDP) za třetí kvartál. Vedle teplejšího počasí a tedy nižší produkci elektřiny a plynu se na poklesu podle něho podílely další dvě skutečnosti.
„Nadále dochází ke snižování počtu sektorů nacházejících se v kladném teritoriu. Během září to byly jen čtyři ze čtyřiadvaceti. To potvrzuje, že za poklesem nestojí jen jedna specifická oblast, ale celkové zhoršení napříč průmyslem,“ sdělil Zámiš.
Jako třetí oblast zmínil automobilový průmysl. „V první polovině letošního roku se zásluhou výroby automobilů držel český průmysl v černých číslech. Během září automobilová produkce poklesla meziročně o 1,3 procenta a podobné výsledky nelze vzhledem k ochabující poptávce vyloučit ani v dalších měsících,“ upozornil makroekonomický analytik Raiffeisenbank.
Zářijový výsledek je podle něho potvrzením neutěšivé situace, v níž se tuzemská ekonomika nachází. „Průmysl zpomaluje pod tíhou slabší domácí i zahraniční poptávky, negativně na podnikatele dopadá i realizovaný rychlý nárůst úrokových sazeb. Vzhledem ke zhoršujícímu se výhledu zároveň klesá i optimismus ohledně budoucího vývoje, což postupně může vést k vyšší míře propouštění a růstu nezaměstnanosti,“ uvedl Zámiš.
Slabší výhled a obavy o vlastní finanční situaci následně vedou k opatrnosti i spotřebitele, díky čemuž zůstává poptávka domácností ve srovnání se všemi ostatními státy EU výrazně pod předpandemickou úrovní.
„To dohromady představuje toxický mix pro tuzemskou ekonomiku, která – jako jediná v rámci EU – ještě nepokořila úrovně ze čtvrtého kvartálu 2019,“ dodal Vratislav Zámiš z Raiffesenbank, podle něhož skončí celkový letošní výsledek průmyslové produkce patrně pod očekáváním – namísto stagnace dojde k poklesu.
Neradostná vyhlídka
Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group uvedl, že pokles průmyslu je alarmující. Podle něho nejde o izolovaný jev, ale o trend celého roku. „To poukazuje na slabost naší ekonomiky,“ uvedl Pikora, podle něhož je na tom česká ekonomika hůře než v okolních zemích.
„Očekávám, že jakmile se zahraniční ekonomiky zotaví, pomůže to i našemu průmyslu. Optimistický pohled by naznačoval, že bychom mohli dosáhnout nulového růstu průmyslu na konci roku, ale realisticky očekáváme mírný celoroční pokles,“ uvedl ekonom Vladimír Pikora.
O zklamání ze zářijových výsledků tuzemské průmyslové výroby hovoří rovněž Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE. „Pokles tuzemské průmyslové výroby byl v září výraznější, než se čekalo, jakkoliv v případě výroby motorových vozidel částečně zaúřadovaly přechodné negativní faktory,“ konstatoval Jáč. Připomněl, že někteří výrobci po část září museli omezit výrobu kvůli nedostatku potřebných dílů.
I tak ale v celém zpracovatelském průmyslu klesla výroba meziročně o 3,8 procenta a výhled není příliš optimistický. „Stále platí konstatování, že většina odvětví zpracovatelského průmyslu hlásí pokračující meziroční pokles výroby, a že meziročně klesají i nové zakázky, což není povzbudivé zjištění,“ sdělil Jáč.
Dodal, že ani vývoj v zahraničí, na němž je český zpracovatelský do značné míry závislý, nedává příznivý signál. „Slabost v sektoru zpracovatelského průmyslu včetně výroby a objednávek hlásí též průzkumy z eurozóny včetně Německa, což pro tuzemský zpracovatelský průmysl představuje nepříznivě prostředí,“ řekl ekonom Radomír Jáč. „Výraznější zlepšení situace se pro tento sektor ekonomiky pro nejbližší měsíce zatím nerýsuje.“
Jak se někdo může divit propadu průmyslové výroby opravdu nechápu…. Automobilový průmysl míří do propadliště dějin,protože na elektrickém autě pracuje 10x méně dělníků než na autě se složitým naftovým motorem,díky přemrštěné ceně bude zájem o elektro tak 1000x nižší než o spalovák. Stavebnictví bude už jen padat,protože po zaplacení drahých potravin,drahých energií a drahého nájmu už těžko budete platit hypotéku.Navíc musíte mít v hotovosti 1 milion korun aby jste s hypotékou u banky uspěli. Potravinářský průmysl téměř zanikl(všechno je v Polsku),tak opravdu nevím jak může průmysl růst. To je nemožné….