Pohonné hmoty jsou vlastně takovou letošní velkou výjimkou, protože na rozdíl od většiny dalších segmentů maloobchodu, rostou meziročně o více než 11 procenta. Výrazně levnější pohonné hmoty navnadily zákazníky k cestování, podobně nižší spotřební daň u nafty zvýšila atraktivitu tankování pro firmy.
Celkově i nadále platí, že maloobchod prochází útlumem. Spotřebitelé omezují nákupy zbytného zboží, což potvrzuje další pokles prodejů rekordně drahého oblečení a obuvi, zboží pro volný čas, nebo nižší zájem o vybavení domácností. A jako už v předchozích měsících šetří i na potravinách, což se dá do jisté míry vysvětlit i nákupy v zahraničí.
Trend maloobchodu jasně ukazuje důsledky vysoké inflace, respektive ztráty kupní síly, kterou pociťují tuzemské domácnosti.
Ačkoliv v obchodech nechávají více peněz, odnášejí si stále méně zboží. Stejně tak se opět ukazuje, že ani plné obchody či parkoviště před nimi nejsou známkou navracející se silné poptávky.
Ve srovnání s ostatními zeměmi EU je reálný propad tuzemského maloobchodu i spotřeby domácností rekordní, počítáme-li ho k výchozí předcovidovém základně. Ne náhodou je proto česká ekonomika jako jedna z velmi mála stále pod touto „startovací“ úrovní.
Obrat maloobchodu může přijít teprve až s odezníváním inflace ve druhé polovině roku. Přesto letos musí maloobchod počítat s propadem reálných tržeb okolo pěti procent. Na druhou stranu by ovšem slabá poptávka měla dál tlačit na snižování cen spotřebního zboží, které zatím navzdory silné koruně i příznivějším vnějším podmínkám nenastalo.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
