Podle průzkumu Urban Road Safety Index 2023, jehož se zúčastnily tisíce lidí, se hůře než v Praze cítí už jen obyvatelé Milána, Říma a Istanbulu. Naopak v čele žebříčku se umístil Tallinn společně s Oslem, kde je s úrovní bezpečnosti dopravy spokojeno 87 procent místních. Na dalších místech skončily Varšava (86 %), Helsinky (85 %) a Kodaň (81 %).
Společnost Cyclomedia připomněla, že Praha obsadila spodní příčky i v roce 2022. Ačkoli si oproti loňsku polepšila o dvě místa, je to jen díky tomu, že se do srovnání nově zahrnula další města – celkem se jich letos hodnotilo pětadvacet. Pocit nebezpečí v pražské dopravě se dokonce o jeden procentní bod zvýšil.
„Je třeba, aby si i místní samospráva dokázala správně vyhodnotit stav dopravní infrastruktury tak, aby díky tomu následně mohla učinit dopravu plynulejší a tím i pro její uživatele komfortnější,“ poznamenala Dominika Doláková, Business Development Managerka pro Českou republiku ze společnosti Cyclomedia.
Nepřehledné křižovatky
Pražanům vadí především nepřehledné křižovatky. Více než 40 procent dotázaných by uvítalo, kdyby se právě křižovatky zpřehlednily a zjednodušily. A celá polovina se dokonce těm nejrizikovějším úmyslně vyhýbá a raději si trasu prodlouží.
Také roste jejich nespokojenost s elektrokoly a elektrokoloběžkami. Téměř 60 procent z dotázaných má dojem, že se nehodovost od jejich zavedení ve městě zvýšila, polovina by pak tento způsob po zkušenostech z posledních let dokonce nejraději zakázala.
„Naše data ukazují, že lidé chtějí na silnicích více ohleduplnosti a že mají zároveň velké mezery, co se týče dopravních předpisů ve vztahu motorista-cyklista. Pokud se zaměříme tímhle směrem, situace se zlepší,“ vysvětluje Michaela Kreuzigerová, spoluzakladatelka iniciativy Dám respekt.
Plynulejší doprava
Obecně ale nemají obyvatelé Prahy dojem, že bylo nutné dopravu v hlavním městě zpomalit, ocenili by však, pokud by byla plynulejší. Pouhých 13 procent chce více zpomalovacích prahů, ke snížení rychlosti by přistoupilo jen 18 procent Pražanů.
Pětina z nich by uvítala, pokud by měly osobní automobily zákaz vjezdu do centra města. To se může zdát jako mizivé procento, ale ve srovnání s dalšími metropolemi platí obyvatelé české metropole za ty, kdo jsou o účinnosti tohoto zákazu přesvědčeni.
„Do jisté míry se obavám Pražanů nelze divit. V hlavním městě se nachází hned několik opravdu nepřehledných křižovatek, které představují zkoušku i pro zkušené řidiče. Mnohé komunikace byly stavěny pro výrazně nižší provoz řadu let nazpět a v současnosti tak jejich kapacita nedostačuje pro automobilový provoz. To vytváří nebezpečné situace,“ konstatoval Oldřich Kassl, krajský koordinátor organizace BESIP Praha. A jako příklad nebezpečných míst uvedl křižovatky U Bulhara nebo náměstí I. P. Pavlova.
Více nehod se zraněním
V Praze se podle policejních statistik stalo za první pololetí 6 835 dopravních nehod, což hlavní město zařadilo na druhé místo za Středočeským krajem s bezmála 7,5 tisíci bouraček. Policisté upozorňují, že meziročně přibylo nehod se zraněním, nebo dokonce smrtí – do konce června zemřelo na pražských ulicích osm osob.
Následky na zdraví si z bouraček odneslo v prvním pololetí 850 lidí, což je oproti stejnému období loni přibližně o tři desítky případů více. Paradoxní přitom je, že dopravních nehod mezi lednem a červnem letos meziročně v Praze výrazně – téměř o tisícovku – ubylo.
„Nejčernějším“ dnem prvních šesti měsíců bylo pondělí 19. června, kdy se stalo 71 havárií se dvěma těžce a dvanácti lehce zraněnými. Celková škoda dosáhla bezmála sedmi milionů korun.
