Žádné změny ze strany ECB a další silná data z USA

Analýza
Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek podle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny, debata o jejich snižování je podle ní stále předčasná. Na tiskové konferenci prezidentka Christine Lagardeová potvrdila, že si stále stojí za svým předchozím vyjádřením, ze kterého na trzích rezonovala hlavně možnost prvního snížení sazeb již „v létě“. Konkrétnější výhled úrokové trajektorie však nezazněl.
christine-lagardeova-depositphotos-302939760-s-2019-768x432-1

Vedení ECB se i na tomto zasedání shodovalo, že na zahájení debaty o snižování úrokových sazeb je stále příliš brzy. Další kroky by tedy měly být závislé hlavně na datech. Nové údaje přitom podle centrální banky v podstatě potvrdily střednědobý výhled inflace z prosince, ve kterém ECB počítala pro letošní rok s celkovou i jádrovou inflaci na úrovni 2,7 procenta.

Právě perzistence jádrové inflace by přitom měla podle nás být jedním z hlavních důvodů, proč by měnově-politické sazby ECB letos měly poklesnou méně, než zaceňují finanční trhy (zhruba 140 bazických bodů do konce roku, pozn. aut.), přestože vymezení se vůči tržním očekáváním bylo na tiskové konferenci přeci jen o něco slabší, než jsme předpokládali.

PSALI JSME:
ECB sníží sazby poprvé v září

Odolnost ekonomiky USA trhy nepřestává překvapovat. Tamní hrubý domácí produkt (HDP) v loňském závěrečném čtvrtletí mezičtvrtletně anualizovaně vzrostl o 3,3 procenta, zatímco trhy očekávaly snížení dynamiky z 4,9 procenta mezikvartálně ve třetím čtvrtletí 2023 na dvě procenta mezikvartálně.

V rámci struktury se ovšem překvapení koncentrovalo hlavně do zásob. Růst osobní spotřeby naopak překonal očekávání jen lehce (2,8 % q/q vs. 2,5 % q/q anualizovaně). Překvapení z agregátního čísla částečně diskontuje také růst jádrových spotřebitelských cen (jádrového deflátoru soukromé spotřeby).

Ten podle očekávání setrval na dvou procentech mezičtvrtletně anualizovaně, což znamená, že fundamentální cenové tlaky ve Spojených státech byly ve druhé polovině loňského roku v průměru konzistentní s inflačním cílem americké centrální banky, Fedu.

PSALI JSME:
Americká ekonomika zůstala v posledním čtvrtletí roku 2023 v dobré kondici

S podporou silných dat ve čtvrtek dolar k euru mírně posílil. Odpoledne se obchodoval poblíž 1,085 USD/EUR, tedy zhruba o 0,3 procenta silnější než ráno. Měny středoevropského regionu si i ve čtvrtek žily vlastním životem. Navzdory posílení amerického dolaru pokračovaly v korekci ztrát z první poloviny týdne.

Ta z našeho pohledu nastala bez výrazných kurzotvorných informací, a měla tedy spíše technický charakter. Koruna se vrátila lehce pod 24,80 CZK/EUR (posílení o 0,3 %) a o něco výraznější relativní zisk ve výši 0,5 procenta si k euru připsal i maďarský forint.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Sázky na brzký pokles sazeb v USA vlivem silných dat klesají

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Proč se rodí málo dětí. Ženy nedokážou splnit svůj plán

Průzkum
Současný problém s nízkou porodností nelze zjednodušit na tvrzení, že Češi nechtějí mít děti, anebo třeba jen jednoho potomka. Výzkum Národního institutu SYRI, jehož výsledky mají Finanční a ekonomické informace (FAEI.cz) k dispozici, totiž ukazuje, že české ženy chtějí mít více dětí, ale výsledek je pak z různých důvodů jiný, než si matky původně přály. A první dítě se jim rodí později, než chtěly.