Výrobci čokolády – ve světě se jí ročně vyrobí v přepočtu za více než 2 500 miliard korun – přitom předpokládají, že kakaové boby zůstanou extrémně drahé i v roce 2024. Důvodem je zejména to, že země západní Afriky, která zajišťuje dvě třetiny světových dodávek, se potýkají s dramatickým propadem sklizně bobů.
Vydatné deště a hnilobná nákaza fatálně poškozují západoafrickou úrodu bobů. Slabá úroda vyhání cenu bobů vzhůru, takže jejich zpracovatelům se tenčí marže a neinvestují proto do nákladnější výroby – jež je nákladnější právě kvůli kvantitativně i kvalitativně horší sklizni.
Marže se zpracovatelům tenčí proto, že za současné mimořádné inflace nemohou navýšené ceny bobů a jejich zpracování tak snadno přenášet na spotřebitele, jako kdyby žádná mimořádná inflace nepanovala. Spotřebitelé totiž mají kvůli inflaci citelně oslabenou kupní sílu.
Poté, co zaplatí za zdražené energie, elektřinu či plyn, nebo za dražší bydlení či základní potraviny, jim už často zkrátka nezbývají další volné peníze, které by utratili právě za čokoládu. Ta – na rozdíl od základních potravin – samozřejmě představuje zbytnou součást jídelníčku, bez níž se lze obejít.
Čokoláda tak vykazuje stále více znaků luxusního zboží, včetně vyšší ceny a obtížnější dostupnosti. Její cena roste i kvůli markantnímu zdražování další klíčové ingredience – cukru.
Stěžejní světoví výrobci čokolády a cukrovinek z ní, jako je švýcarská firma Lindt & Sprüngli nebo americká Hershey, které dodávají i na český trh, tak tento týden varovali své odběratele, že se musí připravit na další cenová navýšení. A to i přesto, že koneční spotřebitelé právě mají stále větší potíže si „luxus“ v podobě čokolády vůbec finančně dovolit.
Spotřebitelé i v Česku by proto při nákupu čokoládových cukrovinek měli dbát zvýšené pozornosti. Jejich výrobci totiž mohou přistoupit na strategii nenápadného zmenšení objemu balení při zachování ceny, což je ovšem jen způsob, jak zákazníkovi navodit falešnou iluzi, že za stejné peníze dostává stále stejné množství cukrovinky.
Jde o takzvanou „smrskflaci“, což je jen jiná, zastřenější podoba zdražování, neboť zákazník za stejné peníze dostane méně cukrovinky, jakoby ve smrsknutém balení, místo aby, jako při běžném projevu inflace, dostal její stejné množství za vyšší cenu.
Největší světový producent kakaových bobů, Pobřeží slonoviny, letos vyhlíží meziročně o takřka pětinu nižší sklizeň. V Ghaně, jež je světovou dvojkou, se má letos produkce propadnout pod dlouhodobý průměr.
Oboje výrazně přispěje k tomu, že světový trh s boby bude třetí rok v řadě v deficitu – jenž nejspíše přetrvá i v příštím roce, a to kvůli zhoršeným klimatickým podmínkám souvisejícím s fenoménem El Niño a přetrvávajícím se šíření hnilobných nákaz bobů.
Na českém trhu by se citelný růst čokolády a výrobků z ní měl projevovat od druhé poloviny letošního roku a pak v roce 2024. Situaci zhoršuje to, že světoví dodavatelé vyprázdněné sklady – vyprázdněné nejvíce za posledních takřka třicet let.
Během covidové pandemie sice poptávka po čokoládě a cukrovinkách citelně klesla, a to zejména kvůli restrikcím v oblasti maloobchodu a letecké dopravy, což umožnilo zásoby navýšit. Po odeznění pandemie si však spotřebitelé svůj přechozí „čokoládový absťák“ mohutně kompenzovali, i díky nákupům za covidové úspory vzniklé za cenu rostoucího dluhu států.
Tato kompenzace „absťáku“ již ovšem stačila sklady dodavatelů čokolády vyprázdnit. Prázdné sklady pochopitelně představují další tlak na růst cen čokolády a příslušných cukrovinek.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
Kovanda žrejmě rád mlsá….Já čokokoládu nejím skoro vůbec. Nechci vypadat jak lidé v Americe. Mě se líbí štíhlí lidé a taky tak vypadám.