Výše vynaloženého pojistného představuje jen 2,9 procenta českého hrubého domácího produktu (HDP), což je desátý nejhorší výsledek v Evropě, kde je průměr 6,8 HDP. Navíc se často pojišťujeme nedostatečně: Například dvě třetiny Čechů, kteří mají sjednané pojištění nemovitosti, ho nemají správně nastavené.
Podle průzkumu Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů, který společně vytvářejí Česká spořitelna, Evropa v datech a Sociologický ústav Akademie věd ČR, si nejčastěji pojišťujeme právě domácnost – takovou službu využívá 61 procent české populace.
Nejméně populární je naopak pojištění vozu proti krádeži či pojištění schopnosti splácet úvěr nebo hypotéku, tyto produkty využívá méně než pětina z nás. Pojištění si přitom sjednává především starší generace.
„Častěji ho využívají lidé starší 50 let než mladší lidé. To platí téměř pro všechny typy produktů. Nejvíce je ale tento rozdíl patrný u pojištění odpovědnosti, které ve věkové kategorii 18 až 29 let má 12 procent lidí, zatímco v kategorii 50 až 65 let tento podíl činí 37 procent,“ uvedl Milan Mařík, analytik Evropy v datech.
O pojistky se nestaráme
I přesto, že má většina veřejnosti zkušenost s nějakým druhem pojištění, Češi se o své pojistky moc svědomitě nestarají. Více než 40 procent dotázaných totiž není, na jakou hodnotu má pojištěnou svou nemovitost.
„A pouze 42 procent lidí si v posledních pěti letech aktualizovalo svou pojistnou smlouvu. V České republice je přitom pojištěno zhruba 55 procent nemovitostí, zatímco v západní Evropě je to více než 90 procent nemovitostí, a někde je dokonce povinné živelní pojištění majetku,“ konstatoval Milan Káňa, mluvčí pojišťovny Kooperativa.
S podpojištěním má zkušenost rovněž Česká asociace pojišťoven. „Z našich dat z letošního průzkumu, který jsme provedli společně s agenturou SC&C vyplývá, že z těch lidí, kteří mají pojištěnou nemovitost, ji má jen třetina pojištěnou správně a dalších 15 procent má hodnotu pojištění nastavenou na méně než polovinu správné částky,“ uvedl Tomáš Pavlík, tiskový mluvčí České asociace pojišťoven (ČAP).
Dodal, že podpojištění vyplývá také ze zastaralosti pojistných smluv. „Například polovina z nich byla uzavřena před rokem 2012 a každá desátá pak nebyla nikdy aktualizovaná,“ konstatoval Pavlík.
Češi už přišli o miliardy
ČAP uvedla, že jen v roce 2022 se stalo 116 tisíc nečekaných majetkových událostí v domácnostech, ovšem pouze necelé dvě třetiny byly pojištěny. Češi tak na pojistném plnění přišli o více než půl miliardy korun. Za deset let tak české obyvatele nepojištěné domácnosti stály 6,8 miliardy korun.
Statistiky za rok 2022 hovoří o 916 milionech korun vyplacených na pojistném plnění za škodní události v domácnosti. Z porovnání celkového počtu domácností a počtu pojištěných domácností se ale odhaduje dalších téměř 550 milionů korun, o které Češi loni přišli tím, že domácnost pojištěnou neměli.
„Odhadovaný počet nepojištěných domácností se v čase snižuje, přesto jich je nepojištěných stále na 1,8 milionu,“ konstatovala Lenka Slabejová, odbornice na neživotní pojištění asociace pojišťoven.
Pojištění není investování
Jedním z klíčových faktorů, který ovlivňuje, jak se lidé pojišťují, je jejich příjem. Nízkopříjmové domácnosti a domácnosti bez dlouhodobých finančních rezerv se pojišťují výrazně méně.
„Souvisí to s tím, že si pojištění nemohou finančně dovolit a je pro ně nedostupné. Právě pro tuto cílovou skupinu však může mít pojištění velké přínosy. Umožňuje totiž přenést rizika z jednotlivců na instituce, které je lépe zvládají a zlepšují tak finanční odolnost a celkovou finanční stabilitu domácností,“ řekla Kamila Fialová, ekonomka ze Sociologického ústavu Akademie věd.
Dalším faktorem, který vede k nedostatečnému pojištění, je nízká finanční gramotnost Čechů. Mnozí obyvatelé totiž zaměňují pojištění s investováním a očekávají, že se jim investované peníze do pojistného vrátí.
„Následkem pak může být nespokojenost s pojistným plněním a prohlubování obecné nedůvěry v pojištění,“ konstatoval Jan Bojko, šéf rozvoje a prodeje pojištění v České spořitelně.
Nemáme nic cenného
Existuje několik důvodů, proč lidé pojištění nechtějí. Většina lidí bez pojištění ale uvedla, že nevlastní nic cenného. To platí například pro 21 procent z těch, kteří nevyužívají pojištění domácnosti. Současně ale 16 procent lidí bez pojištění domácnosti zmínilo, že na toto pojištění nemají dostatek financí.
Za podpojištěním ale může stát i nedůvěra v pojišťovny. Až pětina z těch, kteří nemají životní pojištění, není přesvědčena o tom, že by jim pojišťovna v případě pojistné události opravdu vyplatila přislíbenou částku.
Podle analýzy Sociologického ústavu je ovšem důležitým motivem pro sjednání pojištění snaha snížit rizika a vyhnout se případné ztrátě. Takto si odůvodnilo pojištění domácnosti 48 procent lidí a životní pojištění pak 40 procent.
Ke zřízení životního pojištění pak vedou i důležité životní události, jako je příklad narození potomka (17 %), pořízení hypotéky nebo úvěru (16 %), případně uzavření manželského či jiného svazku.
Pojištovna je výdělečná firma,tudíž vybere pokud možno nejvíc peněz a platit nechce….Je to český fenomén.