Chmel pro předvánoční pivní speciál ředitel pivovaru opět vypěstoval na své zahrádce

Začalo to jako experiment, ale stala se z něj tradice, na kterou se hodně lidí těší. Rodinný pivovar Bernard letos již počtvrté uvádí sezónní pivní speciál, pro jehož výrobu si jeho vrchní sládek Josef Vávra na vlastní zahradě nedaleko Humpolce vypěstoval chmel. I letos prý pivovar uvařil řízný a voňavý ležák s chmelem z Vysočiny.
Má bohatou, stabilní pěnu, voní sladem a chmelem. Po napití je chuť plná, sladová, po polknutí přejde do příjemné hořkosti, popsal Vávra letošní limitovaný ležáku s chmelem z Vysočiny. Foto: Rodinný pivovar Bernard

Letošní předvánoční speciál od Bernarda je světlý ležák jedenáctka s 4,7 procenta alkoholu. Loňské jedenáctistupňové pivo z rodinného pivovaru byl rovněž světlý ležák, ale měl o 0,2 procenta alkoholu méně.

„Má bohatou, stabilní pěnu, voní sladem a chmelem. Po napití je chuť plná, sladová, po polknutí přejde do příjemné hořkosti,“ popsal Vávra letošní limitované množství 170 hektolitrů ležáku s chmelem z Vysočiny.

PSALI JSME:
Chmel vypěstoval na své zahrádce, v pivovaru z něj pak uvařil limitovanou edici

„Chmel, který tu roste, je výborný, je takový, jaký má být,“ řekl Josef Vávra s tím, že na zahradě pěstuje a při vaření kombinuje několik druhů chmele – Žatecký poloraný červeňák, Sládek, Agnus, Premiant či Bohemia. Množství a poměr druhů při vaření piva ale neprozradil.

Chmel na Vysočině roste v nadmořské výšce 580 metrů v katastru obce Jiřice, v osadě Radostín, jak již dříve informoval Vávra, jenž v rodinném pivovaru není jen vrchním sládkem, ale také generálním ředitelem. Někdejší pivovar v Humpolci zprivatizovali v roce 1991 společně se Stanislavem Bernardem a s Rudolfem Šmejkalem.

Pokud se loni na Vávrově chmelové zahrádce zadařilo, když se uvařilo 110 hektolitrů piva, pak letos byl tento výkon překonán a vzniklo o 60 hektolitrů pěnivého moku více. Letos poprvé je možné si tento řízný a voňavý ležák dát i jako čepované pivo, a to přímo v Humpolci Pivnici Na Štokách.

PSALI JSME:
Pivo zdraží i v příštím roce, kvůli nejhorší sklizni chmele za deset let

„Dnes už na Vysočině chmelnice nejsou, ale v minulosti jich bylo v kraji mnoho. Svědčí o tom dodnes používané názvy různých míst. A protože pro výrobu piva využíváme vlastní slad, vodu i kvasnice, rádi bychom měli pod kontrolou i chmel.

Netajíme se myšlenkou pořídit si i vlastní chmelnice, odtud už nebylo daleko k pokusu si vypěstovat chmel doma a použít ho do piva,“ vysvětlil Vávra, co ho inspirovalo k tomu začít na zahrádce pěstovat chmel a použít ho při vaření piva.

PSALI JSME:
Zdravější pivo? Unikátní česká technologie naráží na předpisy EU

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Firmy

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB