Je to už legendární mítink strany Směr-sociální demokracie z jara 2022, kterého se zúčastnil její předseda a tehdy ještě expremiér Robert Fico. Poslanec Ľuboš Blaha na setkání představitelů Směru-SD s občany v Nitře opakovaně vyzýval několikatisícový dav, aby vyjádřil názor na slovenskou prezidentku Zuzanu Čapoutovou. Na jeho pokřik „americká“ odpovídali lidé pod pódiem „ku.va“!
Fico tomu přihlížel a když si vzal slovo, také se nebral servítky, byl vulgární a Čaputovou označil za americkou paničku, kterou je zapotřebí sundat. Ostatně slovenská prezidenta si toho zkusila opravdu hodně a není se co divit, že se už rozhodla podruhé na slovenskou hlavu státu nekandidovat.
Z pohledu tohoto absolutního morálního bahna a politického dna vedoucích představitelů Směru-SD je nyní možné označit Fica za Putinovu „ku.vu“. V době druhého výročí invaze na Ukrajinu, kdy ruské jednotky zabily desítky tisíc lidí, rozbombardovaly města, unesly tisíce dětí a přinutily miliony lidí opustit své domovy, mluvil slovenský ministerský předseda přesně v Putinově duchu.
Ačkoli víceméně zopakoval to, o čemž už někdy dříve mluvil, jeho proslov vyvolal mezi demokratickými politiky v západní Evropě včetně Česka nebo Polska nebývale ostrou reakci – právě kvůli načasování Ficova proslovu. A bez odezvy – samozřejmě zcela opačné – to nezůstalo ani v Rusku: Slovenský premiér se ocitl na předních místech všech významných zpravodajských serverů a deníků.
Není zapotřebí jeho vyjádření dopodrobna rozebírat, ale vypadalo to, jako by se Putin převlékl za Fica. Aspoň jedna věc: Když Fico opakovaně mluví o „ukrajinských neonacistech“, asi zapomněl na to, že v roce 1941 tehdejší Slovenský stát poskytl Hitlerovu Německu několik tisíc vojáků včetně tanků, kteří bojovali proti Sovětskému svazu – na Ukrajině.
Především by si ale měl Fico uvědomit, že Kremlu nejvíce vadilo, když Ukrajinci svrhli prezidenta Viktora Janukovyče, a chtěli si sami – bez Ruska – rozhodovat o své budoucnosti, tedy třeba o tom, že by chtěli vstoupit do Evropské unie. Ukrajina zkrátka přestala dělat to, co chtěl Kreml, a za to musela pykat. Posledním krokem byl v únoru 2022 pokus o dobytí Kyjeva a ustavení loutkové vlády.
Za Ficovými proruskými slovy lze ale najít i něco jiného, než nadbíhání svým voličům, kteří ho i díky protiukrajinským výpadům znovu vrátili do premiérského křesla. Fico totiž také narychlo svolal Bezpečnostní radu státu a oznámil, že v žádném případě nepošle slovenské vojáky bojovat na Ukrajinu – ačkoli to po něm nikdo nežádá.
Je to tradiční politický trik: Odvést pozornost jinam, a ještě uměle vytvářet jakési nebezpečí, hrozbu, v tomto případě strašení válkou. O stejný manévr se ostatně pokusil i Andrej Babiš v prezidentské kampani (Viz: „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják.“). Fico si tím může vytvářet alibi předem.
Moc dobře totiž ví, že jeho narychlo schválená novela trestního zákoníku, která chrání spřízněné politiky před stíháním za korupci, narazí u Evropské komise. Vedle verbální kritiky nejsou vyloučeny ani konkrétní kroky, které mohou Slovensko hodně bolet. Především zastavení, nebo alespoň zpomalení toku evropských peněz.
Pokud by taková krizová situace nastala, může Fico svůj „prokremelský“ postoj použít také jako zástěrku. Může tvrdit, že to nejsou změny v trestním zákoníku, ale že hlavním důvodem, proč je Brusel na Slovensko zlý, proč zadržuje „slovenská eura“, jsou právě kritický postoj vůči Ukrajině a západním zemím.
