Jestliže už není třeba těchto mimořádných dotací, které pochopitelně zatěžovaly státní kasu, proč nadále vybírat mimořádnou daň ze zisku zejména energetických společností – rozuměj hlavně ČEZ – a bank?
Proč vybírat mimořádnou daň, když třeba ratingová agentura Fitch Česku minulý týden zlepšila ratingový výhled a konstatuje, že veřejné finance se podařilo stabilizovat? Proč mimořádně danit, když energetická a inflační krize odezněly a sám premiér Fiala si letošní vyhlížený vývoj tuzemské ekonomiky v mnoha ohledech pochvaluje?
Když skončily mimořádné výdaje – v podobě státních dotací na energie při kompenzaci ceny energií nad úrovní stropu –, měly by přece logicky končit i mimořádné daně, které tyto výdaje pokrývaly. Jenže tato logika v politice zjevně nefunguje.
„Já sám bych to (zrušení daně z mimořádných zisků už po roce trvání, pozn. aut.) asi navrhl, ale nemá cenu říkat, co by člověk udělal sám. Vládneme v koalici,“ říká Stanjura v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Zcela dominantním plátcem letošní daně z mimořádných zisků bude zmíněný ČEZ. Banky už loni na mimořádné dani zaplatily jen „drobné“, neboť daňově optimalizovaly tak, aby se jí z drtivé většiny vyhnuly.
Ani zdaleka se tak nenaplnily plány státu na to, kolik mimořádně od bank vybere. Plány se s realitou rozešly v rozsahu desítek miliard korun. Možná i proto chce stát v dani z mimořádných zisků pokračovat i letos, i když prostou logiku to, jak už víme, postrádá.
Hlavní obětí nelogického postupu státu jsou menšinoví akcionáři ČEZ. To jsou vlastně spolumajitelé ČEZ, takže pokračování daně z mimořádných zisků zaplatí z nemalé části ze své kapsy. Oč více si na dani, i té mimořádné, vezme ze zisku ČEZ stát, o to méně zisku se totiž rozdělí právě mezi menšinové akcionáře energetického podniku.
Stát přitom mohl získat peníze z ČEZ jinak, aniž by zatížil menšinové akcionáře. Mohl si zkrátka říci o dostatečně vysokou dividendu. Vzhledem k tomu, že je většinovým akcionářem ČEZ, má stěžejní slovo při určování výše dividendy.
Z vyšší dividendy by ale samozřejmě těžili také menšinoví akcionáři. Pro stát ale zjevně bylo výhodnější, aby mimořádné peníze zůstaly plně u něj, nikam se nerozkutálely, takže dal přednost nelogickému pokračování mimořádné daně před vyšší dividendou.
Menšinoví akcionáři ČEZ tím pádem přispějí „ráru jaksi nadmíru, v porovnání s dalšími miliony daňových poplatníků v zemi. Stát menšinové akcionáře ČEZ „holí jako ovečky“. Zhusta tak trestá ty, kteří se třeba na stáří snaží výrazněji zajistit po vlastní ose, právě i investicemi do akcií ČEZ.
Vlastně tím stát tak trochu říká, že je lepší peníze rozfofrovat třeba za druhou dovolenou než se starat o svoji budoucnost uvážlivým investováním. Proč se o něj starat, když o část plodů takového zodpovědného přístupu stejně stát člověka svévolně a nelogicky připraví?
Není divu, že akcie ČEZ se nadále drží poměrně nízko – dnes blízko svých více než ročních minim – a dále klesají, dnes dopoledne o necelé procento. Rozhořčení menšinoví akcionáři už veřejně deklarují, že budou stát žalovat.
Menšinoví akcionáři ČEZ, to jsou ale třeba i velké americké fondy a banky, takže za současný nelogický postup může stát jednou pořádně platit – pokud soud rozhodne v jeho neprospěch. V takovém případě se ovšem „neprohnou“ samotní tak nelogičtí politici, ale všichni daňoví poplatníci.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
