Růst cen zlata podporují jej také nákupy kovu v podání centrálních bank zemí, které se v čase napjaté geopolitické atmosféry, připomínající studenou válku, snaží omezit svoji závislost na dolaru. Jde například o Čínu, Indii, ale třeba i Turecko. S nevypočitatelným Trumpem v Bílém domě tato atmosféra nejspíše ještě zhoustne.
Přidávají se ale také krátkodobé kalkulace. Zejména obava z prudšího propadu akciových trhů v USA. Slabá páteční data k výkonu tamního zpracovatelského průmyslu podporují sázky na spíše dřívější, už dost možná červnové zahájení snižování úrokových sazeb americké centrální banky – Fedu.
Swapové trhy nyní přisuzují červnovému zahájení redukce sazeb v USA zhruba 64procentní pravděpodobnost, vyšší než v únoru.
Snižování sazeb zvyšuje atraktivitu zlata, které samo žádný úrok nenese. Takže možná je na místě spíše hovořit o tom, že snižování sazeb snižuje neatraktivitu zlata.
Ovšem někteří prominentní analytici stále uvádějí, že Fed letos vůbec snižování úrokových sazeb zahájit nemusí. Exministr financí USA Larry Summers už dříve dokonce řekl, že by jej úplně nepřekvapilo, pokud by další pohyb s úrokovou sazbou v podání Fedu nebyl dolů, nýbrž nahoru.
Summers přitom patří k lidem, kteří jako jedni z prvních – už počátkem roku 2021 – správně varovali před přicházející inflační vlnou, kterou i samotný Fed tehdy ještě podceňoval. Pokud by Fed opravdu snížení sazeb odsunul, akciové trhy – vyhlížející již redukci – by se v šoku mohly pořádně zatřást, takže zlato by zase na druhou stranu zúročilo svoji roli bezpečného útočiště.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
