Dle zpřesněných dat HDP se v loňském třetím čtvrtletí mezikvartálně snížil o 0,6 procenta a meziročně klesl o 0,8 procenta, když předchozí údaje uváděly mezikvartální pokles HDP 0,5 procenta a meziroční pokles 0,7 procenta.

Za celý rok 2023 vykáže HDP České republiky pokles, a to i v případě, že by závěrečné čtvrtletí přineslo oživení výkonu české ekonomiky. Odhaduje, že HDP České republiky v roce 2023 klesl o 0,4 procenta. Česká ekonomika dle zpřesněných údajů vykázala v loňském třetím čtvrtletí mezikvartální pokles HDP 0,6 procenta a meziroční pokles o 0,8 procenta.

Původně uváděné statistiky hlásily pokles HDP 0,5 procenta v mezikvartálním, a 0,7 procenta v meziročním vyjádření. Výkon HDP ve třetím čtvrtletí tak byl viditelně slabší než v loňském prvním a druhém čtvrtletí.

Mezikvartální pokles HDP táhl především vývoj zásob, klesla ale také spotřeba domácností, hrubá tvorba fixního kapitálu a nepříznivý vliv měly i čisté exporty. Mezikvartální růst byl na straně výdajů vykázán pouze v případě vládní spotřeby.

PSALI JSME:
Solidní ziskovost firem a vysoké úspory domácností

Spotřeba domácností a čisté exporty měly ve třetím čtvrtletí o něco slabší výkon, než co naznačovaly původní údaje, a právě slabší spotřeba domácností a čisté exporty jsou hlavním důvodem výraznějšího než původně předpokládaného poklesu HDP.

Ačkoliv inflace klesá, což by mělo mít na spotřebu domácností příznivý vliv, tak data o jejich spotřebě za loňské třetí čtvrtletí ukazují, že převládly obavy a nejistoty ohledně dalšího vývoj cen a finanční situace domácností.

Meziroční pokles HDP byl tažen zejména poklesem stavu zásob, dále také čistými exporty a spotřebou domácností, zatímco investiční výdaje (hrubá tvorba fixního kapitálu, pozn. aut.) a vládní spotřeba vykázaly meziroční růst. V celoročním vyjádření vykáže čeká ekonomika za rok 2023 pokles HDP zhruba v rozsahu 0,4 procenta.

Celoročnímu poklesu se HDP nevyhne ani v situaci, kdy se naplní scénář, v němž by samotné závěrečné čtvrtletí loňského roku mohlo být ve znamení celkem solidního mezikvartálního růstu HDP a možná i mírného přírůstku v meziročním vyjádření.

PSALI JSME:
Nejhorší je za námi. Alespoň z makroekonomického hlediska

V roce 2024 by již měl HDP vykázat celoroční růst zhruba v pásmu 1,5 až dvě procenta, tahounem růstu české ekonomiky by měla být spotřeba domácností díky kombinaci nižší inflace a stále solidního růstu průměrné nominální mzdy.

Rizikem ve výhledu na výkon české ekonomiky je vývoj inflace, tedy zejména cen energií a potravin s případným nepříznivým dopadem na spotřebu domácností, brzdou může být také výkon německé ekonomiky.

Důležitou součástí tento týden zveřejněných údajů za loňské třetí čtvrtletí jsou statistiky sektorových účtů, jež popisují situaci domácností a firem z pohledu jejich příjmů, výdajů a úspor.

Za zmínku stojí, že reálný měsíční příjem ze zaměstnaní ve třetím čtvrtletí mezikvartálně vzrostl o 0,5 procenta a v meziročním vyjádření se nezměnil, když v sedmi předchozích čtvrtletích v řadě reálný příjem ze zaměstnání meziročně klesal.

PSALI JSME:
Nálada v české ekonomice se před koncem roku mírně zlepšila

Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na jednoho obyvatele v loňském třetím čtvrtletí klesl meziročně o 3,7 procenta a v mezičtvrtletním vyjádření vzrostl o 0,9 procenta. Reálná spotřeba na obyvatele meziročně klesla o 5,2 procenta, v mezičtvrtletním vyjádření se snížila o 0,3 procenta.

Míra úspor domácností v loňském třetím čtvrtletí vzrostla meziročně o 0,7 procentního bodu na úroveň 18,7 procenta, přičemž vzrostla i v mezikvartálním vyjádření, o 0,8 procentního bodu.

Nárůst míry úspor domácností potvrzuje, že tuzemské domácnosti jsou ve svých výdajích i nadále opatrné: Jakkoliv se mezikvartálně zvýšily jejich reálné příjmy, tak spotřeba klesla, v přepočtu na obyvatele mezikvartálně o 0,3 procenta.

Z pohledu měnové politiky jde o dobrou zprávu: Nenaplňuje se totiž scénář rychlého poklesu míry úspor, jenž by vedl k rychlejšímu oživení spotřeby domácností a potenciálně i k silnějším inflačním tlakům v české ekonomice.

PSALI JSME:
Češi dál spoří, ale už jinak. Přesto mají v bankách přes 3,6 bilionu korun

Na straně nefinančních podniků v loňském třetím čtvrtletí míra zisku mezikvartálně klesla o 0,2 procentního bodu na úroveň 48,5 procenta, v meziročním vyjádření byla vyšší o 0,3 procentního bodu.

Z pohledu krocení inflačních tlaků v ekonomice je mírný mezikvartální pokles ziskových marží podniků dobrou zprávou, neboť by jde o náznak, že strana poptávky již nechce akceptovat další výrazné nárůsty cen.

Míra investic nefinančních podniků ve třetím čtvrtletí mezikvartálně vzrostla z 28,5 na 28,9 procenta, což představuje druhý mezikvartální nárůst v řadě. Vzhledem k nejistému výhledu globální ekonomiky včetně eurozóny ovšem může míra investic nefinančních podniků v české ekonomice v následujících čtvrtletích kolísat oběma směry.

Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Slabý výkon německé ekonomiky se zrcadlí ve velmi špatné kondici českého hospodářství