Dojička, zedník či uklízečka. V Česku jsou volná místa za „pár šupů“

Podle průzkumu Agrární komory chybí naprosté většině zemědělských podniků pracovní síly, z toho bezmála 60 procent celoročně. Největší nedostatek je v živočišné výrobě, kde je poptávka po dojičkách, krmivářích nebo zootechnicích. V rostlinné výrobě pak firmy obtížně hledají traktoristy nebo mechaniky, nedostatek je i agronomů.

Další komplikací, která se může v následujících letech ještě více prohloubit, je nedostatečná generační obměna. Zemědělští pracovníci totiž stárnou. A mladí se do kravínů nebo za volanty zemědělských strojů nehrnou.

„Problémem jsou i peníze za odvedenou práci. Mzdy v zemědělství stále zůstávají silně podprůměrné, jde o jeden ze segmentů s dlouhodobě nejnižšími výdělky. Hůře už je na tom pouze segment ubytování, stravování a pohostinství, ale tam je situace lehce pokřivena výplatou části odměn na ruku,“ řekl Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC.

Výrazně pod průměrem

Ve druhém čtvrtletí si podle dat Českého statistického úřadu vydělal pracovník v zemědělství, lesnictví a rybářství v průměru 33 340 korun hrubého. Je to téměř o deset tisíc méně, než byla průměrná mzda napříč obory: 43 193 korun hrubého.

 Psali jsme

Vodíkový pohon vstupuje i do zemědělství

Podle posledních dat je celých 45 procent pracovníků v zemědělství ve věku mezi 45 a 59 lety, čtrnácti procentům je více než 60 let. Zhruba třetina je ve věku mezi 30 a 44 lety, do 30 let pak pouhých 12 procent.

„Mnoho českých zemědělců poslední dva roky naštěstí zainvestovalo do moderní zemědělské techniky a technologií. To jim umožňuje zefektivňovat procesy a vystačí si často i s nižším počtem pracovníků,“ řekl Jakub Hurta, obchodní ředitel společnosti Agromex.

Nábor nových zaměstnanců navíc není snadný. „Zemědělství není pro ně atraktivní obor, mzdové ohodnocení také často není žádná sláva. Naštěstí zde stále více pomáhají nové moderní zemědělské stroje a technologie. Bez nich by to měli zemědělci v dnešní době a budoucnu velice těžké,“ dodal Hurta.

V českém zemědělství pracuje okolo 98 tisíc lidí. Ještě před pětadvaceti lety však v oboru pracoval téměř dvojnásobek. Zemědělské podniky proto vedle moderních technologií musí zachraňovat také pracovníci ze zahraničí.

 Psali jsme

Se zemědělci to jde z kopce, půdy výrazně ubylo. Jsme ale více bio

Stačí základní vzdělání

V celé české ekonomice je momentálně více než čtvrt milionu volných pracovních míst. Zhruba ve třech čtvrtinách případů jde přitom o pozice, kde si zájemce vystačí se základním nebo nižším vzděláním. Firmy tak potřebují obsadit místa, která jsou často přehlížená a platově mizerně ohodnocená.

„Absolutní míra nezaměstnanosti Českou republiku netrápí a trápit nebude, zdravější by dokonce byla vyšší nezaměstnanost. Se skladbou pracovních míst a řešením situace u nízkopříjmových pozic je to ale výrazně horší,“ potvrdil Michael Almasy, generální ředitel společnosti ISS International Česká republika.

Podle Úřadu práce ČR hledají firmy montážní dělníky, kuchaře, uklízečky, dlaždiče, zedníky nebo řidiče nákladních aut. Právě tyto profese jsou podle Almasyho mnohými zaměstnavateli dlouhodobě a systematicky přehlížené.

„Vzhledem k tomu, že jde o platově méně ohodnocené pozice, jsou pracovníci na těchto pozicích i velmi zranitelní. V době vysoké inflace a drahých energií obzvláště. Řešením je nabízet i těmto pozicím férové ohodnocení a standardní zaměstnanecké podmínky,“ tvrdí Michael Almasy.

Prodělávají všichni

Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je podle úřadu práce v Praze (85 tisíc volných míst) a ve Středočeském kraji (55 tisíc). To mimo jiné souvisí s větší stavební činností v těchto regionech i velkými kancelářskými budovami a nutností starat se o provoz těchto prostor.

 Psali jsme

Zaměstnavatelé v Česku hledají lidi bez vzdělání

Právě zmíněné pozice jsou v České republice často obsazovány agenturními pracovníky, případně jsou práce prováděny v šedé zóně ekonomiky na různé dohody, výpomoci nebo v krajním případě úplně bez smlouvy.

„Prodělávají na tom všichni: Zaměstnavatelé, kteří nemohou najít pracovníky, a stát přicházející o značné částky na výběru daní či sociálního a zdravotního pojištění. Především jsou ale biti pracovníci samotní. Nemají totiž často žádné sociální jistoty, jako je férová mzda, zdravotní pojištění nebo nárok na dovolenou,“ uvedl Almasy.

V případě nemoci nebo dlouhodobé pracovní neschopnosti jsou pak prakticky bez příjmu. „Nemohou se dostatečně postarat o své děti v případě jejich nemoci. A o budoucí šanci na důstojnou penzi se nemusíme bavit vůbec,“ řekl Almasy. Řešením tak podle něj je nevyužívat pro nízkopříjmové pracovní pozice agenturní pracovníky, ale standardní pracovní podmínky.

„Naším cílem je změnit celý český pracovní trh, chceme proto jít příkladem. Nabízíme i v těchto méně atraktivních pozicích práci na hlavní pracovní poměr s odpovídající férovou odměnou. A tak třeba i uklízečky mají v návaznosti na pracovní smlouvu jistotu stálého zaměstnání, čerpají normální placenou dovolenou nebo si mohou vzít sick day,“ dodal Michael Almasy.

 Psali jsme

Nízká nezaměstnanost je brzdou růstu ekonomiky