Nezaměstnanost vzrostla, za dva roky ubylo 100 tisíc volných míst

Míra nezaměstnanosti se sice v březnu podle Úřadu práce ČR po dvou měsících vrátila pod čtyři procenta, podle vyjádření ekonomických analytiků pro Finanční a ekonomické informace (FAEI.cz) to i tak není úplně pozitivní zpráva. Oproti loňskému a předloňskému roku se totiž podíl nezaměstnaných zvýšil.
Nezaměstnaných po zimě ubylo především díky nástupu sezonních prací. Ilustrační foto: Pixabay.com

V březnu činila podle údajů Úřadu práce ČR míra nezaměstnanosti 3,9 procenta. Bez práce bylo na konci třetího měsíce roku celkem 288 623 lidí, tedy o bezmála 7,5 tisíce méně než v únoru. Počet volných míst se meziměsíčně zvýšil jen o desítky, konkrétně o jednaosmdesát.

Jak ale připomněl Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank, nezaměstnanost se oproti loňsku a předloňsku zvýšila. V březnu 2023 byla bez práce 3,7 procenta obyvatel, o rok dříve dokonce jen 3,4 procenta.

„Situace na tuzemském trhu práce se tak z pohledu zaměstnance mírně zhoršuje, i nad rámec sezónních vlivů, ač míra nezaměstnanosti zůstává nejnižší v Evropské unii,“ uvedl Kovanda pro FAEI.cz.

Dodal, že důvodem zhoršení situace na trhu práce, byť mírného, je rovněž stagnace českého průmyslu, zadrhávání stavební produkce a obecně stále poměrně vysoké úrokové sazby, které mají na ekonomiku – i její trh práce – dusivý vliv. „Volných pracovních míst tak letos v březnu bylo v nabídce úřadů práce o takřka 100 tisíc méně než v březnu 2022,“ zdůraznil Lukáš Kovanda.

Odhaduje, že by do letošního června míra nezaměstnanosti měla klesnout na 3,6 procenta – opět díky sezónnímu vlivu, tedy náběhu teplejšího počasí a otevřením odpovídajících pracovních pozic. Za celý letošní rok míra nezaměstnanosti vykáže podle Kovandy úroveň 3,7 procenta. Mírné zvýšení v druhé polovině roku přičítá Kovanda přílivu nových absolventů a také nástupu chladnějšího počasí.

Nezaměstnaných letos nepřibyde

Také Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE, odhaduje letošní celoroční průměrnou míru nezaměstnanosti na hranici 3,6 až 3,7 procenta.

„Je otázkou, nakolik se na trhu práce v letošních prvních měsících projevil pokles české ekonomiky (HDP) vykázaný v roce 2023, anebo nakolik je mírný meziroční nárůst nezaměstnanosti spojen se strukturálními posuny na tuzemském trhu práce,“ uvedl Jáč pro FAEI.cz.

„Pokud se ale budeme držet scénáře oživení růstu české ekonomiky v letošním roce, tak bychom neměli očekávat nějaký viditelnější nárůst nezaměstnanosti. Ve výhledu na celý rok 2024 hovoříme o celoročním průměru míry nezaměstnanosti viditelně pod úrovní čtyř procent a na tuzemském trhu práce se tedy z pohledu vývoje nezaměstnanosti žádné drama nerýsuje,“ sdělil Jáč.

Aktuální mírný pokles nezaměstnanosti přičítá také nástupu teplejšího počasí. „Meziměsíční pokles míry nezaměstnanosti je pro začátek jara typický s tím, jak se rozjíždějí sezónní práce například ve stavebnictví či v zemědělství,“ poznamenal Jáč, podle něhož se zdá, že se snižuje pomyslná přehřátí tuzemského trhu práce.

„Podle zprávy Úřadu práce je patrný zájem zaměstnavatelů nabírat nové pracovníky, roste ale i počet zaměstnavatelů, kteří budou počty zaměstnanců snižovat,“ zdůraznil Radomír Jáč.

Dodal, že ve druhém čtvrtletí lze čekat další nepatrné meziměsíční poklesy míry nezaměstnanosti, přičemž tahounem by měly být sezónní práce – například ve stavebnictví, zemědělství, cestovním ruchu a souvisejících službách.

Tlak na další růst mezd

Martin Kron, analytik Raiffeisenbank uvedl, že z regionálního hlediska vzrostla míra nezaměstnanosti v devíti okresech.

„Ale celkový obrázek se nemění, když nejvyšší nezaměstnanost zůstává v okresu Karviná s 8,2 procenta. Následují okresy Most (7,7 %), Bruntál (7,4 %) a Chomutov (7,0 %). Naopak nejnižší nezaměstnanost je i nadále v okresech Praha-východ (1,5 %) a Praha-západ (1,6 %),“ uvedl Kron pro FAEI.cz.

Připomněl, že nezaměstnanost ani v prvním čtvrtletí roku 2024 nerostla, přestože výkon české ekonomiky má k ideálu daleko. „Nicméně optimismus v ekonomice začíná postupně růst, což se projevuje i v očekávání nárůstu poptávky v dalších měsících. Firmy se proto snaží v co nejvyšší míře udržet své zaměstnance, ačkoliv z krátkodobého hlediska se to může zdát nevýhodné,“ řekl Kron.

Dodal, že proces nabírání nových pracovních sil je administrativně a časově náročný, zároveň je třeba, aby se noví zaměstnance zaškolili, a především v současné situaci na trhu práce je to spíše zaměstnanec, kdo určuje pracovní podmínky včetně mzdového ohodnocení.

„To znamená, že firmy by měly vyšší finanční náklady na novou pracovní sílu. I z tohoto důvodu neočekáváme v dalších měsících růst nezaměstnanosti. Trh práce zůstává napjatý, a naopak současná konstelace může tlačit na vyšší růst mezd,“ poznamenal Martin Kron z Raiffeisenbank.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 1
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
  1. Ma Marek

    Nezaměstnanost už poroste neustále. Nebude to žádné závratné tempo ale pomalu už neustále. Proč? Jsme zaměřeni na automobilový průmysl,na výrobu elektrického auta je potřeba 20% lidí co dnes na spalovák. Dále se rozšiřuje robotizace,hlavně ve strojírenství. Už dokonce proniká do zemědělství kde dokáže naprogramovaný traktor jezdit podle GPS bez řidiče. Mnoho profesí zanikne. Umělá inteligence dokáže nahradit lidi v kancelářích. Nízká porodnost je velkou výhodou do budoucna,nebudou aspoň současní školáci trvale nezaměstaní. Velkou chybou je dovoz pracovníků především z východu. Do budoucna budou bez práce a na obtíž sociálnímu systému tohoto státu. Až nahradí řidiče z povolání roboti tak bude konec. Řidičů je totiž obrovské množství od kamionů,autobusů,vlaků(tak už zkouší roboticky řízený vlak),řidiči vysokozdvižných vozíků až po řidiče taxi. Výběr státu poklesne o daň z příjmu(robot výplatu nebere),do budoucna úplně zmizí výběr 100 miliard ročně z benzínu a nafty). Jsem zvědav z čeho stát poplatí státní zaměstnance a nezaměstnané,když příjmy státu budou klesat. O důchodech se nemá ani smysl bavit,na to prachy prostě nebudou.

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB