V každém případě ministerstvo zhoršilo výhled ekonomiky pro příští rok. Původní odhad růstu ve výši 2,3 procenta byl neudržitelný. To bylo věrohodné na jaře, ale nyní ministerstvo očekává, že ekonomika poroste jen o 1,9 procenta. To je podle mého názoru bližší realitě.
Nicméně moje výpočty ukazují, že růst bude těsně nad jedním procentem. Zásadní bude, jak se podaří oživit poptávku. Sázím na růst reálných mezd. Předpokládám, že po posledních letech poklesu bude nyní silný tlak na to, aby reálné mzdy rostly. Jinými slovy, pokud by mzdy nerostly, nevidím smysl existence odborů.
Predikce je vždy nejistá, nejde o predestinaci
Ministerstvo samo uvádí, že výhled je velmi nejistý kvůli dvěma válečným konfliktům, které mohou eskalovat a dále ovlivnit ekonomiku. Obávám se zejména rozšíření války na Blízkém Východě, které by mohlo katapultovat ceny ropy do rekordních výšin.
To by zdražilo pohonné hmoty a vyšší inflace by brzdila růst ekonomiky. Podobná situace je i s pandemií, kdy někteří varují, že covid ještě neřekl poslední slovo. Ministerstvo rovněž zdůrazňuje riziko, že Rusko přestane vyvážet plyn do EU.
Pro letošní rok ministerstvo očekává recesi ve výši 0,5 procenta. To zní realisticky. Ministerstvo tvrdí, že ekonomický výkon v ČR letos brzdí vysoká inflace, což má vliv nejen na nižší spotřebu domácností, ale i na veřejné finance. To je pravda.
Realistický se zdá i ministerský odhad inflace pro příští rok, kdy s průměrem za celý rok počítají s inflací nad třemi procenty. Pro Českou národní banku (ČNB) je to však problém, jelikož očekává návrat inflace k inflačnímu cíli, tedy ke dvěma procentům.
To by mohlo znamenat, že ČNB bude snižovat úrokové sazby méně a pomaleji, než se obecně čeká. To je klíčové pro investice do dluhopisů. Trh sází na razantní pokles. Menší snížení sazeb by ale nepřineslo tak vysoký růst ceny dluhopisu, jak se dnes očekává.
Ministerstvo počítá s tím, že nezaměstnanost v příštím roce poroste. Nevidím k tomu důvod. Když ekonomika přejde z recese do konjunktury, měla by poptávat více lidí. Fakt, že reálné mzdy v příštím roce porostou, by to neměl změnit.
Spíše bych očekával stagnaci. K poklesu už nedojde, protože jsme na přirozené technické úrovni, kdy nezaměstnanost neklesne. Prostě vždy někdo mění zaměstnání. Nulová nezaměstnanost v tržní ekonomice nemůže nikdy nastat.
Dopady úsporného balíčku
Ministerstvo se zabývalo i tím, jak se do ekonomiky promítne vládní úsporný balíček. Tvrdí, že v příštím roce kvůli tomu porosteme o 0,3procentního bodu méně, než bychom jinak rostli bez balíčku.
Toto je velmi špatně odhadnutelné, protože je zde mnoho multiplikátorů. Nicméně není důvod tomuto odhadu nevěřit. Každopádně každé škrty výdajů a zvýšení daní brzdí ekonomiku. Tomu se nelze vyhnout.
Zajímavý je odhad deficitu veřejných financí. Ministerstvo pro letošek předpokládá deficit ve výši 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což zní realisticky. V příštím roce však kvůli konsolidačnímu balíčku čeká pokles deficitu na 2,2 procenta HDP.
To vypadá skvěle, ale já tomu nevěřím. Za prvé očekávám, že deficit bude vyšší, než dnes vláda očekává a zároveň, že ekonomika neporoste tak rychle, jak ministerstvo očekává. Předpokládám tedy, že poměr bude o něco vyšší. Nicméně je jasné, že trend bude pozitivní. Deficit v roce 2024 bude nižší než letos.
Autor je hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group
(Redakčně upraveno)
Kde ministertvo vidí růst? V baterkárně co místo tady bude ve Španělsku nebo Apple co místo tady šel do Polska? A to nejsou jediní……Drahé energie zničí náš průmysl a to je každému mimo politiků jasné!