Nejprve dobrá zpráva: Prakticky všichni dodavatelé energií v posledních měsících opakovaně snižovali ceny elektřiny a plynu. Umožnilo jim to totiž zlevňování velkoobchodních cen na burze, což se promítá i do neregulované části cen energií.
A je velmi pravděpodobné, že tento trend – snižování cen pro koncové zákazníky včetně domácností – bude ještě letos pokračovat. Ostatně například společnost E.ON se chystá k další úpravě svých cen od května.
„Prostor ke zlevňování neregulované části tady ještě je. A je pochopitelné, že se ceny snižují pozvolna,“ potvrdil Finančním a ekonomickým informacím (FAEI.cz) Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE).
Zdražení regulované složky
Důvodem pozvolného zlevňování je to, že dodavatelé nakupují energie na velkoobchodním trhu dopředu. Takže se snižování cen „propisuje“ do faktury pro koncové odběratele postupně.
Třetí dubnový den stála jedna megawatthodina elektřiny 80,5 euro, přičemž přesně před rokem to bylo více než 161 eur. U plynu je aktuální cena lehce přes 33 eur za kilowatthodinu a před rokem to bylo více než 62 eur.
A teď ta horší zpráva: Vzhledem k tomu, že se od ledna významně zvýšila regulovaná část ceny za energie, je více než pravděpodobné, že celková faktura za elektřinu a plyn se už na úroveň před vypuknutím energetické krize nevrátí.
„U regulované složky se nedá očekávat pokles,“ potvrdil Jiří Gavor. Je to i dopad vysoké inflace v posledních letech, která v souhrnu dosáhla několik desítek procent. Proto dodavatelé promítli zvýšené náklady do regulované části. Spíše je pravděpodobné, že tato cena této složky od příštího roku opět o něco povyskočí, i když už to nebude tak razantní.
Když Energetický regulační úřad (ERÚ) loni na podzim zdůvodňoval zdražení regulované složky, zdůvodnil to především vyššími náklady na provoz soustav. Očekávaný průměrný meziroční nárůst regulované složky pro hladinu nízkého napětí by měl letos dosáhnout výše 65,7 procenta. U plynu by to u regulované složky pro domácnosti a maloodběratele mělo být o 38,8 procenta.
Mimořádný otřes ceny
Předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček vysvětlil, že při stanovení regulovaných složek cen je úřad vázán energetickým zákonem, podle něhož regulované ceny musí pokrývat ekonomicky oprávněné náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného a efektivního provozu energetických soustav.
„Energetický regulační úřad využil veškerých svých možností, aby v této mimořádné situaci omezil dopady na zákazníky,“ konstatoval Trávníček, podle něhož je zvýšení regulované složky jedním z dopadů energetické krize.
Co když ale vedle regulované složky vystřelí nahoru také velkoobchodní ceny elektřiny a plynu? Může se stát, že v následujících měsících se zastaví trend zlevňování a koneční zákazníci včetně domácností si naopak budou muset za energie opět výrazně připlatit?
Podle Jiřího Gavora z Asociace nezávislých dodavatelů energií by musela nastat nějaký mimořádně významná událost, nějaký zásadní otřes, při němž by cena elektřiny znovu překonala hranici 100 eur za kilowatthodinu a plyn by vylétl na úroveň 70 až 80 eur. Za zcela běžné chování trhu naopak označil situaci, při níž bude cena elektřiny a plynu na burze kolísat například v rozmezí deseti procent.
(Dokončení)
Stát bude ceny držet a podporovat nahoře aby se odvádělo vyšší DPH, to je důvod, proč nelze snížit ceny.
Jakmile se u výdaje vytvoří ještě daň tak už to jen roste a důvod se vždy najde.