Pokles reálné mzdy má nepříznivý dopad na spotřebu domácností

Průměrná nominální mzda v české ekonomice v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 8,6 procenta. Růst průměrné nominální mzdy vykázaný za letošní první čtvrtletí je sice silnější, než mzdový růst pozorovaný v jednotlivých čtvrtletích loňského roku, přesto je ale mzdový růst slabší, než se čekalo.
Výrazný pokles reálné mzdy má nepříznivý dopad na spotřebu domácností, což bylo patrné i v údajích o vývoji hrubého domácího produktu za letošní první čtvrtletí. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Průměrná reálná mzda, tedy mzda očištěná o inflaci, zároveň pokračuje ve výrazném meziročním poklesu, jenž v letošním prvním čtvrtletí činil 6,7 procenta. Údaje o vývoji mezd za letošním první čtvrtletí a také negativní revize mzdových statistik za loňský rok jsou dobrou zprávou z pohledu měnové politiky, neboť mohou zchladit obavy České národní banky (ČNB) ohledně potenciálních inflačních rizik na trhu práce.

Meziroční růst průměrné nominální mzdy v letošním prvním čtvrtletí činil 8,6 procenta a průměrná nominální mzda činila 41 265 korun. Zaměstnanost v české ekonomice v prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 1,1 % a celkový objem mezd v nominálním vyjádření tak meziročně vzrostl o 9,8 procenta.

Reálná mzda, tedy nominální mzda očištěná o inflaci, klesla v prvním čtvrtletí meziročně o 6,7 procenta, když finanční trh očekával meziroční pokles reálné mzdy o šest procent. ČNB ve své prognóze zveřejněné počátkem května očekávala pro letošní první čtvrtletí meziroční růst nominální mzdy na úrovni 9,1 procenta a pokles reálné mzdy o 6,3 procenta.

Slabší než očekávaný růst mezd v letošním prvním čtvrtletí tak může pomoci k utišení obav centrální banky z možného vzlínání inflačních tlaků v souvislosti s vývojem na trhu práce. Zároveň byly revidovány údaje za jednotlivá čtvrtletí loňského roku směrem ke slabšímu růstu mezd: Dle revidovaných údajů rostla loni průměrná nominální mzda o 5,3 procenta, původní údaj hlásil růst tempem 6,5 procenta.

Pro centrální banku představuje vývoj mezd velmi důležitý faktor při rozhodování o nastavení úrokových sazeb. Vývoj mezd za letošní první čtvrtletí a stejně tak revize historických údajů naznačují, že mzdová dynamika v české ekonomice není silná tak, jak se ČNB obávala. Jinými slovy: Data o vývoji mezd naznačují, že související rizika ve směru možného oživení inflačních tlaků v české ekonomice jsou méně výrazná, než se ČNB anebo finanční trhy mohly obávat.

Statistika vývoje mezd tak podporuje scénář, v němž centrální banka již dále nezvýší své úroky a kdy by v závěrečném čtvrtletí letošního roku mohla naopak zahájit proces postupného snižování svých úrokových sazeb. Pohled na detailní statistiku ukazuje, že hned několik odvětví vykázalo v letošním prvním čtvrtletí dvouciferný meziroční růst nominální mzdy.

Zmínit je třeba především odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla, kde se průměrná mzda meziročně zvýšila o 23,1 procenta. Veřejná správa, obrana a povinné sociální zabezpečení hlásí meziroční nárůst platů o 11,9 procenta. Pomyslnou třetí příčku pak dosáhlo odvětví ubytování, stravování a pohostinství s růstem mezd o 11,4 procenta.

Nejslabší meziroční růst průměrné nominální mzdy hlásí vzdělávání s růstem 3,9 procenta, druhý nejslabší růst hlásí odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, kde se průměrný výdělek zvýšil o 4,8 procenta. Za celý letošní rok očekávám růst průměrné nominální mzdy v české ekonomice zhruba na úrovni 8,2 procenta.

Nicméně jestliže průměrná inflace za celý letošní rok bude dle našich předpokladů činit 10,4 procenta, tak reálná mzda klesne o dvě procenta. Loni průměrná nominální mzda vzrostla o 5,3 procenta, reálná mzda za celý rok 2022 klesla o 8,5 procenta.

Výrazný pokles reálné mzdy má nepříznivý dopad na spotřebu domácností, což bylo patrné i v údajích o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) za letošní první čtvrtletí. Kombinace poměrně svižného růstu nominální mzdy v oblasti osmi procent a poklesu inflace do jednociferných úrovní by ale v letošním druhé pololetí již měla vést k obnovení růstu reálné mzdy s pozitivním dopadem na kupní sílu spotřebitelů.

Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 1
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
  1. In Ing.Mysík

    Jednociferná inflace i 8% nárůst nominálních mezd jsou z oblasti sci-fi. Celý článek je sbírka zbožných přání s objevem, že lidé, co nemají peníze, nenakupují. Gratuluji, Nobelovka za ekonomii je na obzoru! 🙂

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB